Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

František Plass, plzeňská fotbalová legenda, slaví sedmdesátiny

František Plass na galavečeru ke 100 letům FC Viktoria Plzeň, kde se stal středním záložníkem sestavay století. | foto: Jaromír PechMAFRA

18 2014
Pokud se vyřkne přezdívka "Plzeňský Beckenbauer", všichni fanoušci nejen plzeňského fotbalu, a především ti dříve narození, si vybaví jediné jméno. František Plass. Bývalý báječný obránce, který celý život skvěle ovládal míč a jako elegantní dirigent hry ho přesně posílal svým spoluhráčům, slaví v pátek sedmdesátiny.

Nikdy jako aktivní hráč neopustil Plzeň, přestože ta v této době nebyla špičkovému fotbalu příliš zaslíbená a zájem o něj měla i Sparta. To je hlavní příčina, proč se nakonec jeho reprezentační starty zastavily pouze na čísle 11.

"Kdekdo teď tleská Beckenbauerovi, považují ho za geniálního fotbalistu. Ale neběhá v Plzni zrovna takový Beckenbauer - Franta Plass? A neodepsali jsme ho kvůli jednomu nevydařenému utkání s Maďary, které nakonec on sám nezkazil? Teď už je na Plasse pozdě, ale určitě to není jeho vina!" Tuhle poklonu Plassovi vysekl v roce 1974 po mistrovství světa v Německu legendární československý kouč Rudolf Vytlačil.

František Plass

- narozen 18. dubna 1944 - s fotbalem začínal v ČSAD Plzeň (SK Smíchov), do Viktorie (tehdejší Škody) přišel v roce 1963
- dvakrát jeho skvělou kariéru přerušila zlomenina nohy a jednou nebezpečný zánět jater (to se stalo na vojně v Dukle Slaný)
 - za Škodu/Viktorii odehrál 164 ligových utkání, v nichž si připsal celkem 16 branek
 - ČSSR reprezentoval 11x, poprvé v roce 1968 proti Jugoslávii (3:0) a naposledy v roce 1973 v utkání Polsko - Československo (3:0)
- jako trenér působil mimo jiné v ligových týmech Chebu a Dukly
 - má syna Petra a dceru Andreu 

"Plassák", jak obránci většinou říkali jeho spoluhráči v týmu Škody, totiž v národním týmu odehrál poslední zápas v roce 1973 proti Polsku.

Ve fotbalových začátcích je jméno Františka Plasse spojeno hlavně s ČSAD Plzeň, následníkem SK Smíchov na Slovanech. Pak už zářil v nynější Viktorii, která v této době nebyla na výsluní našeho fotbalu jako nyní, přesto se z Plzně dokázal prosadit do reprezentace už v mládežnických výběrech. Stal se velkou osobností, leč právě v seniorském národním týmu nedoceněnou.

Třináct let hrál Plass ve Štruncových sadech a nezlákaly ho ani klubové špičky československého fotbalu za jeho éry, Sparta se Slavií a bratislavský Slovan. V roce 1976 odešel do tehdy druholigového Chebu a tam pomalu začala jeho trenérská kariéra. V této roli poté působil na pražské Dukle, ale i v druholigových celcích Ústí nad Labem a Chomutova.

Později se vrátil do rodné Plzně a zároveň do Viktorie, kde byl koučem i sekretářem klubu. ",Moje nejlepší sezona byla asi ta v roce 1968/69. Byl jsem v reprezentaci, zažil nezapomenutelný zájezd na Hexogonal do Chile," vzpomínal v tehdejším tisku.

V osobním životě však neměl na růžích ustláno. Vlastního otce nepoznal, jako mladík žil více než rok u manželů Růžičkových. Neměl ani šťastná manželství a po kariéře výjimečného fotbalisty, trenéra a funkcionáře neúspěšně zkoušel rovněž dráhu podnikatele. Nyní žije jako důchodce v Městě Touškově.

Plass je mnohými dodnes považován za nejlepšího plzeňského fotbalistu v historii. I proto se současně s jeho oslavou sedmdesátin na knižních pultech objeví publikace z vydavatelství Starý most "Plzeňský Beckenbauer - Příběh fotbalisty Františka Plasse". Napsal ji uznávaný plzeňský fotbalový historik Pavel Hochman.

"Měl jsem obavy, zda se vydání této knihy vůbec uskuteční. František Plass se svým příznivcům téměř ztratil z očí a vypadl z fotbalového dění, které většinou sleduje jen v televizi. Byl jsem ale překvapený jeho přístupem, když několik dnů a třeba i čtyři hodiny bez přestávky vzpomínal na svůj fotbalový život. Někdy jsem mu musel pomoci oživit fakta ze svého archivu. A pak jsem se snažil čtenářům přiblížit také momenty, které nebyly nikdy publikovány," uvedl Pavel Hochman.

Vynikající fotbalista, v reprezentaci trochu nedoceněný, člověk, se kterým se po kariéře život moc nemazlil. To je František Plass.

Autoři:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze