Bod je ve vaší situaci málo, ne?
Na předzápasové tiskovce jsem říkal, že na prvním místě je utkání neprohrát, ale cíl byl vyšší, chtěli jsme vyhrát. Bod musíme nakonec brát. Ve finále je asi zasloužený, byť vyloženějších příležitostí jsme měli víc. V naší hře bylo hodně nervozity, z toho pramenilo moc nepřesností, málo sebevědomí. Hlavně první poločas byl velmi ustrašený, soupeř šel lacině do vedení. Ač jsme měli vést my, protože šance Hály nebyla stoprocentní, ale tisíciprocentní. Zápas by se zřejmě vyvíjel jinak. Druhý poločas měl pro nás ideální scénář: rychle jsme otočili vývoj, chtěli jsme být nadále aktivní, ale to se nedařilo.
V čem byl problém?
Od 65. minuty Bohemka převzala iniciativu, nestačili jsme reagovat, byli jsme všude pozdě a nakonec to vyústilo ve vyrovnávající gól. V závěru jsme mohli vedení strhnout ještě na naši stranu, ale bohužel nám při poslední šanci Ordoše v 90. minutě chybělo trochu štěstí.
S Bohemians teď máte stejný vzájemný zápas.
Kdybychom utkání zvládli vítězně, tak se dostáváme do obrovské výhody, ne jenom bodové, ale také díky vzájemnému zápasu, což se nepodařilo. Důležitost tady byla, bohužel teď už nic nezměníme.
Co se dělo o přestávce? Start do druhé půle jste měli raketový...
Vždycky máte dvě možnosti. Můžete na hráče spustit, což ale nebyl tento případ. Nebyla to otázka toho, že bychom nechtěli, byla to otázka obrovské nervozity. Říkal jsem, že nastavení hráčů bude rozhodovat, i v dalších zápasech. První utkání to ukázalo, Bohemka na mě působila odolnějším dojmem, to musím říct.
Potěšit vás aspoň mohl výkon Aidina Mahmutoviče, který na první gól přihrál a druhý dal sám.
Aidinovi trvalo minimálně třicet minut, než se dostal do zápasu. Máme na něj vyšší nároky, očekávání, nebyl aktivní v nábězích, málo pohybu. Od třicáté minuty po inkasovaném gólu se jeho přístup změnil, byl velmi platným hráčem. Ukázal to ve druhém poločase, aktivita tam byla. Vyústila v řešení gólové situace, čímž přesně splnil naše očekávání. Do těchto situací by se měl dostávat a proměňovat.
Zato další novicové – stopeři Rode a Štěrba – měli problémy.
Mladý Štěrba utkání zvládl, byť byl v první gólové situaci. Měl jasné pokyny, jakým způsobem reagovat na Schicka, nezvládl to, to jde za ním. To se musí jednoznačně pojmenovat. Nicméně ve zbytku utkání na něm nebyla vidět přemíra nervozity. Spíš pro mě překvapivě Ren neodehrál utkání podle našich ani svých představ. Působil hodně nervózně. Hlavně od toho zákroku, kdy měl lehčí zranění. Nebyl sebevědomý. Nebylo to utkání, které by ukázalo jeho pravou kvalitu, ale myslím, že největší roli v tom hrála nervozita z prvního mistrovského utkání. Přáteláky zvládl i proti těžkým soupeřům, teď bohužel ne.
Útočníka Tomáše Malce jste poslal do hry až na posledních osm minut za Mahmutoviče. Nezvažoval jste, že byste jej tam dal dřív k Mahmutovičovi, abyste se pokusili zápas rozhodnout?
My jsme to zkoušeli v přípravě, tu variantu jsme měli připravenou. Uvažovali jsme o ní, ale nakonec jsme zvolili tohle řešení. Ve finále už mi připadalo, že Aidin je vyfoukaný, tak jsme to chtěli zkusit s Tomášem. Nutno říct, že tato varianta ne úplně vyšla, protože se během deseti minut do ničeho nedostal, ale to nebyla jen jeho vina, my jsme nehráli dobře po ztrátě míče, takže jsme míče k němu ani nemohli dostat, protože jsme nebyli v jejich držení. Chtěli jsme podržet Michala Ordoše, protože hlavně ve druhém poločase naplňoval přesně naše požadavky. Kdyby měl víc štěstí, tak by to splatil v 90. minutě (trefil břevno). Bohužel jsme ho neměli.
Po vyrovnání Bohemians hra Olomouce nepůsobila kompaktně. Neustále jste musel od lavičky gesty posouvat řady. Nebyl problém i v kondici?
To ne. My ve druhém poločase dáme rychle dvě branky, otočíme stav, ale potom jsme byli obrovsky pasivní. Obranná řadě hodně couvala, měli jsme hluboké hřiště, to jsme neměli ani jednou v přípravě. Začali jsme se bát o výsledek. Podvědomě stopeři couvali, soupeř měl hodně prostoru pro držení balonu, kombinaci a my jsme pak byli všude pozdě. Největší apel byl na to, abychom zkracovali hřiště a neusnadňovali soupeři mezihru.
Místo zraněného Cany nastoupil na defenzivním záložníkovi Šindelář, který přihrál pěkně na gól. Splnil vaše představy?
Nebyl to od něj špatný zápas. Nicméně především v první půli byl hodně nízko, nedostával se do hry. My měli bránit prakticky jen Schicka, ale měli jsme velké problémy. Druhý poločas se to zlepšilo. Ale já od hráčů na těchto pozicích očekávám, že budou mít ještě větší nabídku. Jsou situace, které si o to vyloženě říkají, je volný prostor a jakýkoli středový hráč – jestli to je Šindy, Houska, Ordži – to musí vzít na sebe. Nesmí se bát hrát. Je potřeba, abychom měli daleko víc sebevědomí, víc si věřili, protože hlavně výkon z první půle by byl dost ošidný, abychom s tímto způsobem hry pomýšleli na záchranu.
