Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kovář i po čtyřicítce nahání mladíky: Chci třístý start v lize, tvrdí

Michal Kovář ještě v olomouckém dresu. | foto: Profimedia.cz

16 2015
Nemá rád srandamače, u fotbalu potřebuje být pod tlakem, mít stres. I proto si legendární kapitán olomouckých fotbalistů Michal Kovář kariéru prodlužuje v Zábřehu, ale do první ligy by se rád vrátil. Na skok.

Už v sedmnácti Michala Kováře trenér olomouckých fotbalistů Karel Brückner postavil jako nejmladší libero Evropy ve čtvrtfinále poháru UEFA proti Realu Madrid. Na evropském šampionátu do šestnácti let dokonce kapitánoval československému výběru, za spoluhráče měl například Patrika Bergera či Tomáše Řepku.  Zlatou medaili ze šampionátu zastrčil doma do šuplíku. Působil v bundeslize...

Další úspěchy? Třeba i to, že jeho kariéra – na rozdíl od Bergera s Řepkou – stále pokračuje. V jednačtyřiceti letech nahání v Zábřehu mladíky ve třetí nejvyšší soutěži MSFL.

Pořád může dělat sport, který miluje. Na úrovni, kde nejde jen o žízeň po zápase. Stále musí tvrdě makat, ale to poctivému defenzivnímu univerzálovi nikdy nevadilo. Trápí ho však, že v první lize nasbíral za Sigmu 299 startů. Sní, že sbírku ještě zaokrouhlí. Na Andrově stadionu. Kde jinde. „Byla by to krásná rozlučka,“ plánuje.

Jak to provedete? Domluvíte se s Olomoucí, pokud postoupí, aby vám jeden start umožnila třeba v závěru zápasu?
Chybí mi jeden start, počítal jsem si to. Bavili jsme se se Sigmou, že bych tam na chvíli symbolicky naskočil. Třeba tahle varianta klapne.

Nejdřív musí Olomouc postoupit. Byl jste v šoku, když sestoupila?
To byl pro všechny šok. Je to realita. Dělají všechno pro to, aby byli co nejrychleji zpátky.

Může Sigmě tvrdá lekce i prospět?
Asi si z toho určitě něco vezmou. I to špatné je k něčemu dobré. Ví, v čem udělali chybu, poučí se a věřím, že teďka už to bude fungovat zase super.

Jiný legendární obránce Sigmy Jiří Vaďura by se letos dožil padesátin. Vybavíte si na něj hezkou vzpomínku?
Já mám vzpomínek strašně moc. Vzpomínám na něj dobře. Byl dobrej fotbalista, tvrdej. Taková byla i jeho povaha – nekompromisní. Na tréninku byl někdy drsnej.

Uměl zajet i do spoluhráče?
Jo, do kohokoliv. Pamatuji si, jak jsem začínal, jen jsem naskakoval a byl jsem ne jeho konkurent, co mu jde po místě, ale také obránce. On byl schopný sestřelit kohokoliv. Vzpomínám si ještě za Karla Brücknera, že přišel z Budějovic útočník Láďa Fujdiar a oni se moc nemuseli, protože Fujdiar byl takový lážo plážo a Jirka to neměl rád. Jednou na tréninku do něj zajel bez míče a zrovna to bylo u trenéra Brücknera. Ten se v poklidu jen tak otočil, že nic neviděl. Takhle si ho pamatuju – nekompromisního dříče.

Dříč jste i vy. Zábřehu pomáháte držet se na druhém místě MSFL. Je to nad očekávání?
Rozhodně jsme spokojení po tom průběhu, přípravě, která nebyla úplně ideální. Bylo tam hodně proher, remíz se soupeři, se kterými by se mělo vyhrávat. Skládal se nový mančaft, měli jsme nějaké problémy. Hráči přišli na poslední chvíli. Jsme stoprocentně spokojení s tím, jak na tom momentálně bodově jsme.

Čím to je, že si to tak sedlo?
První zápas v Líšni jsme měli celkem štěstí, když jsme ustáli dvě šance. Tam se to asi lámalo. Kdybychom dostali gól, těžko bychom to otáčeli. Měli jsme štěstí, že Šustr chytil dvě šance a my pak dali gól. Celkově jsme se uklidnili a pokračovali jsme v těch výsledcích dál.

Michal Kovář ještě v olomouckíé dresu.

Finanční problémy Zábřehu jsou definitivně zažehnané?
Myslím, že to nejhorší je za náma. Dluhy, které byly, jsou splacené díky panu Charvátovi a doktoru Čampišovi, kteří tam dávají nemalé peníze. Hodně se to stabilizovalo. Je to poznat i na celkové pohodě v mužstvu a klubu, vše funguje tak, jak by mělo. Jsou tam lidi, kteří tomu dávají všechno a mají to dobře nastavené.

Je klub natolik stabilizovaný, že kdyby se vám podařilo na čele přeskočit béčko Sigmy, tak by Zábřeh druhou ligu ekonomicky utáhl, nebo to je jiná realita?
To je jiná realita, momentálně se klub chce dostat z problémů, které byly, stabilizovat se a v létě se uvidí. Druhá liga je velký finanční skok a nemyslím si, že by se našel někdo, kdo by do toho narval větší obnos. Samozřejmě chceme vyhrávat, chceme potrápit béčko Sigmy, ať to nemá jednoduché a uvidí se. Kdybychom ho náhodou přeskočili, což si myslím, že se nestane, protože Sigma má náskok i kádr na to, aby v klidu vyhrála, ale nikdy se neví. Třeba by se někdo našel, kdo by to toho chtěl jít, ale teďka to nikdo v klubu neřeší. Jsme rádi, že jsme se stabilizovali a vyhráváme.

V Zábřehu hraje i obránce Václav Koutný. Sigma doufala, že z něj vyroste druhý Michal Kovář, má i podobnou postavu jako vy, zajímala se o něj kdysi i Sparta. Může se odrazit zpátky nahoru?
Myslím, že Koudy jo, že má stále šanci se někam dostat. Je to mladý kluk, má třiadvacet let. Určitě nějaký potenciál má – hrál českou ligu, slovenskou ligu. To, že je momentálně u nás, je náhoda, že se mu nepodařilo odejít někam na hostování nebo přestup. Ale věřím, že má na to se ještě vykopat.

Zatímco vy v 41 letech dál na hřišti naháníte mladíky. Minulý zápas v Kroměříži jste však pro zranění nedohrál. Co se stalo?
Měl jsem nějaké problémy se svalem, takže jsem raději střídal, abych si to ještě víc nezhoršil. Mám ho natržený, což nebude nic zásadního. Za čtrnácti dní to bude dobré.

Celou kariéru jste typem poctivého fotbalisty, který práci dělá z lásky. Pořád vás fotbal tolik baví?
Určitě mě to baví, jinak bych ho už dávno nehrál. Pořád mi to něco dává. S mladými mám motivaci a hlavně furt stíhám. Rád si ještě na této úrovni zahraji fotbal.

Máte od trenéra Jiřího Balcárka, vašeho někdejšího spoluhráče ze Sigmy, úlevy?
Dá se říct, že úlevy ani nemám. Když něco cítím, že mě tahá, tak si řeknu, že tohle cvičení dělat nebudu s tím, že trenér nemá problém. Řekne: OK, dej si třeba den dva volno a přijď až na zápas. Takže takhle to bez problémů funguje.

Je to vaše poslední sezona, nebo se rozhodnete podle zdraví?
Uvidíme po sezoně, jak všechno dopadne, kolikátí se Zábřehem skončíme a jak na tom budu zdravotně. Pak se rozhodnu, jestli ještě jo, nebo ne.

Máte trenérskou licenci, takže tímto směrem se budete po konci hráčské kariéry dál ubírat?
Mám druhou nejvyšší licenci – áčko. Chtěl bych se přihlásit i na profi. Chtěl bych u fotbalu zůstat. Trénoval jsem v Zábřehu dorostence, teď už je netrénuju. Dělám asistenta trenéru Balcárkovi.

Hráčské legendy zapojuje do práce s mládeží také Sigma. Po Ladislavu Onofrejovi oslovila i vás, pomáháte dorostencům s defenzivní částí. Vrátíte se do klubu, kde jste odchovancem a ikonou, jako trenér?
To by mě samozřejmě lákalo. Mládež jsem trénoval také v Holici. Bavilo mě to. Před čtrnácti dny jsem se v Sigmě zapojil do trénování, chodím jednou dvakrát v týdnu s mladýma – šestnáct, sedmnáct, devatenáct, někdy i s béčkem, dělat obrannou fázi. Laco Onofrej je u devatenáctky, dělá asistenta. Tak nějak pomalinku se zapojuji i já.

Od hráče se zkušenostmi z bundesligy se mají mladí co naučit.
Mluvil jsem o tom s trenérem Gustou Chromým, který říkal, že by to bylo dobré, že momentálně nikoho na obrannou fázi nemají. Aspoň takhle jsem se zapojil. Uvidíme, jak to bude časem.

Autor:


Témata: Olomoucký kraj




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze