„Už se těším do šatny, že si konečně zařveme,“ říkal Martin Matúš po zápase. „Dneska jsme k tomu utkání od začátku přistoupili tvrdě.“ Tvrdost ukázal při prvním gólu, kdy vletěl do ústecké obrany a rozboural ji. „Viděl jsem padat míč a před sebou nějakého protihráče,“ komentoval to.
Druhou trefu přidal z přímého kopu z hranice pokutového území poté, co Vraštil fauloval unikajícího Staška, načež sudí ústeckého obránce vyloučil. „Věřil jsem si, přímé kopy jsou moje dlouholetá parketa a Petr Zapalač mi to nechal,“ zmínil Matúš spoluhráče, který přidal třetí gól technickou střelou k levé tyči.
„Martin je zkušený hráč, který má čich na góly, a to prokázal. Na to, že tři týdny pořádně netrénoval, podal výborný výkon a rozhodl,“ řekl frýdeckomístecký trenér Karel Orel.
V předchozím vítězném zápase ve 20. kole s Pardubicemi (2:1) si Matúš roztrhl hlavu. A když po týdnu začal trénovat... „Srazil jsem se s Žiďasem (Žídkem) a pohmoždil si žebra,“ popsal další úraz.
V hledišti pak trpěl, když fotbalisté Frýdku-Místku nedali 471 minut gól. „Bylo to těžké. Nemohl jsem klukům nijak pomoci, nemohl jsem trénovat. Nic.“ Minule ve Znojmě naskočil aspoň na pět minut. Teď od začátku.
„To už jsem musel, byl to důležitý zápas, který jsme potřebovali zvládnout,“ podotkl. Do zápasu šel s ochranným pásem žeber, ale ještě v první půli ho sundal. „Cítil jsem se těžký.“ Po utkání se však vznášel. Výrazně přispěl k definitivní záchraně.
