Pražané jsou v tabulce Synot ligy momentálně na bronzové příčce se čtyřmi vítězstvími a dvěma porážkami; v poslední době se herně opět zvedli, uspěli na evropské půdě proti nizozemskému Zwolle i teď doma proti Jablonci (2:0).
Pro úplnost, i když obě soutěže nelze srovnávat: Živanice jsou v divizi C osmé s bilancí dvě výhry, jedna porážka na penalty a jedna v normální hrací době. Naposledy porazily dvougólovým rozdílem Náchod.
„Spartě budeme chtít co nejdéle vzdorovat,“ plánuje trenér TJ Sokol Živanice Josef Košátko. „Rád bych, abychom podali takový výkon, z nějž budeme mít dobrý pocit. Na co to potom bude stačit, to se uvidí. Kdyby se nám naskytla šance soupeře pozlobit, budeme ji chtít využít,“ pokračuje Košátko, nicméně dobře ví, že to není příliš pravděpodobné.
I když ligové týmy často v úvodních kolech poháru (Sparta v něm sehraje vůbec první mač) nenasazují to nejlepší, co mají, diváci v Živanicích by o fotbalisty zvučných jmen být ochuzeni neměli.
Mezi hráči, kteří nebyli koučem Vrbou nominováni do reprezentace, se v uplynulých dnech připravovali společně se sparťanskou juniorkou i Radoslav Kováč, Ondřej Švejdík, Costa Nhamoinesu, Marek Matějovský, Josef Hušbauer, Tiémoko Konaté nebo Roman Bednář. Kohokoli z nich může trenér Pražanů Vítězslav Lavička poslat do hry.
„Bude pro mě zajímavé vidět špičkové české hráče v konfrontaci s mými svěřenci,“ konstatuje Košátko, který se těší hlavně na záložníka Konatého. „Mám z něj respekt,“ přiznává kouč, jenž je přitom sám od klukovských let sparťanem.
„Vzhledem k nedělnímu zápasu to ale nic neznamená,“ říká s úsměvem.
Sestava jeho týmu by měla být prakticky identická s tou, která nastoupila proti Náchodu. „Zvažuju jen jednu změnu na postu útočníka,“ prozrazuje.
Fotbalisté Sokola před pěti lety vyřadili Mladou Boleslav Živanice - Jablonec: souboj domácího Martina Megance (vlevo) s jabloneckým Petrem Pavlíkem. Proti Spartě to nebude první setkání živanického fotbalu s tím prvoligovým. Divizní klub už má takovou zkušenost za sebou z roku 2009 a lze říct, že tehdy to byla bez nadsázky velká „živanická jízda“. „Vyřadili jsme nejprve Mladou Boleslav, kterou tehdy trénoval mladý (Dušan) Uhrin,“ vzpomíná předseda živanického Sokola Petr Špaček. „Potom jsme porazili druholigové Vítkovice a skončili až na Jablonci, se kterým už jsme hráli dvojzápas. Tam to bylo jasné,“ dodává Špaček. Konkrétněji: Živanice nejprve v předkole tehdejšího Ondrášovka Cupu zničily pardubický FK AS výsledkem 4:0. Pak po bezbrankové remíze v normální hrací době a šťastném penaltovém rozstřelu přešly přes Letohrad. Mladá Boleslav se ve druhém kole soutěže poroučela po porážce 0:1 a stejným skóre Živaničtí přetlačili i Vítkovice. Na dvojzápas s Jabloncem už měli Východočeši v sestavě i kanonýra Radima Holuba, který kdysi pronikl do vrcholového fotbalu právě přes severočeský celek. Nebylo jim to však nic platné, i když se dokázal střelecky prosadit; ačkoli Živanice na domácím trávníku třikrát vedly, prvoligový protivník je postupně „zahubil“ sérií gólů a vyhrál vysoko 6:3. V Jablonci pak už favorit dominoval od začátku do konce, přidal výhru 5:1 a v součtu obou střetnutí v pohodě postoupil do čtvrtfinále. I přes nelichotivé skóre ve 4. kole se však jednalo o největší úspěch v dějinách klubu. |
