„Trénuji pořád, nevynechávám nic a fyzicky se cítím v pohodě. Hrajeme znovu už ve středu, takže se sestava alespoň trochu protočí. Bude to náročné, takže je potřebné rozložit zátěž mezi více hráčů,“ prohlásil zkušený devětatřicetiletý matador.
Své střelecké pudy dokázal přítomným divákům v 68. minutě, kdy se po přihrávce spoluhráče s ničím nerozpakoval, podíval se na bránu a precizním obloučkem poslal míč za zkoprnělého gólmana hostů Doležala.
„Trochu povylezl, takže jsem ho zkusil přelobovat. Když udělá dva kroky dopředu a člověk to trefí, tak nemá šanci se vrátit,“ podotkl někdejší dvojnásobný držitel mistrovského titulu s pražskou Spartou.
Zdálo se, že brankář Zápů mohl snášející se míč chytit. Že by soupeř chyboval, však Holub odmítl. „Čekal ránu a byl v protipohybu, takže už nestihl zareagovat,“ popsal Holub situaci, po níž Doležal balon v bráně jen vztekle napálil do sítě a vyčítavě se díval na spoluhráče.
Oba aktéři spolu svedli několik soubojů už v prvním poločase, ale to ještě měl více důvodů k radosti strážce hostující brankové konstrukce. „Chytal dobře, ale trefovali jsme ho. Chtělo to určitě větší důraz v šestnáctce,“ řekl Holub, kterému se však moc velká dravost nevyplatila.
Ve 35. minutě sice dostal míč s pomocí břevna do brány, ale po předchozím kontaktu s Doležalem mu hlavní rozhodčí trefu neuznal. „Nešel jsem do balonu. Dal jsem mu tam tělo, takže jsem ho rozhodil. Faul tam byl,“ přiznal Holub, který nedovolený zákrok na Doležala připustil i následným sportovním gestem, kdy si se svým o pár let mladším protivníkem plácl na znamení uznání své přílišné tvrdosti.
Po závěrečném hvizdu tak Holuba jen mrzelo, že se svými spoluhráči neztrestal středočeského soka v závěru ještě dalším úderem. „Škoda, že jsme nedotáhli přečíslení. Šli jsme čtyři na dva a kdybychom dali na 3:0, byl by klid. Přitom to trénujeme.
Je zapotřebí více klidu v koncovce,“ dodal Holub.
