„Do takové situace se může dostat kterýkoli mančaft,“ poukazuje bývalý útočník na krizi Brna, v jehož dresu působil.
Co říkáte brněnskému výkonu?
Dokážu se vžít do situace, ve které kluci jsou. Nedařilo se, nebyly výsledky, sebevědomí téměř na nule. V tomto kontextu zápas odpovídal tomu, co chtěli. Dozadu se musí, dopředu to jde jen v případě, kdy je síla a chuť. A ta nebyla. Problém byl v tom, že Bohemka hrála stejně, takže z toho byl takový zápas.
Čím si to vysvětlujete?
Souvisí to s tím, že jsou kluci pod tlakem, nezvládají to a dělají jen to, co musí. Radši jsou vzadu, aby neudělali chybu a nedostali gól, než aby doplnili útok a ohrozili branku soupeře. Situace byla opravdu těžká, kluci k tomu přistoupili zodpovědně, a podle toho to vypadalo. Na víc v tuhle chvíli nemají.
Neměli by ale prvoligoví fotbalisté předvést víc?
Oni dělají to, co se po nich chce. Sám vím, jak to v Brně chodí. Všechno se hodí na hráče, že jsou strašní, oni nejsou uvolnění a na hřišti je to strašně vidět. Nic si nedovolí, dělají jen to, co mají přikázané, a ty nadstavbové věci ne. Je to tím, že je na ně tak velký tlak. Tihle mladí kluci by měli mít z fotbalu radost, ale když šli v pondělí ze hřiště, tak z toho neměl radost nikdo.
Myslíte, že je brněnské vedení k hráčům přísnější než jinde?
Mluvím o době, kdy jsem tam byl. Vím, jak se tam uměle vytvářel tlak na hráče. Když se Prosákům (Prosům, bývalým majitelům) něco nelíbilo, tak s tím hned přišli do kabiny a útočilo se na nás ze všech stran. Ale tak je to ve spoustě klubů. Tlak se zbytečně zveličuje a tihle mladí kluci na to nejsou zvyklí. V neděli se prohraje zápas a ještě ve středu se v tom všichni patlají, hledá se viník, přitom se stejně nic nezmění. Oni řeknou, že se chtějí poučit z chyb, ale tři dny šlapat v bahně, to ty kluky sráží níž a níž. A pak je to vidět.
V pondělí jste také zmínil, že míč létá do míst, kde nikdo není...
Staré fotbalové pravidlo říká, že první je náběh a pak teprve letí míč. Ale když si hráči nevědí rady, tak to někam kopnou a pak se za míčem běží. Pak to vypadá, jako když hrají desetiletí kluci. Vidíte na hřišti houf, který se točí kolem balonu, ten se někam odkopne a houf běží za ním. Ale já to nechci kritizovat, protože ti kluci jsou ve strašně těžké pozici. Já bych spíš kritizoval, jak fotbal bereme. Koukal jsem třeba na Dortmund, který je ve strašné situaci, ale hrál fotbal, protože jinak by ho těch 70 tisíc lidí vypískalo. Kdežto my strašně upřednostňujeme výsledky. Kdyby Zbrojovka proměnila svou šanci v závěru a vyhrála, tak se to ještě bude hodnotit jako super taktika a správná cesta.
Chybí podle vás Brnu kvalita?
Viděl jsem tři jejich zápasy před tou mizérií a hráli výborně. Byl jsem fakt překvapený, jak si Vávra nebo Sýkora vedli. Ale to jsou kluci, kteří ještě nebudou hrát každý zápas stejně. A nuance, která souvisí s atmosférou kabiny, na ně musí mít vliv.
Dá se něco hráčům poradit?
Já jsem trochu jiná generace. Když nám to nešlapalo a byli jsme zarezlí, tak jsme si šli jako mančaft sednout a vyříkat si to, snažili jsme se to nějak přebít. Dneska ti kluci žijí jinak, mají x svých zájmů, nejsou taková parta. Chybí mi tam soudržnost i mimo hřiště. Abychom spolu vyhrávali i prohrávali, to je krásná fráze, ale realita bývá jiná. Každý hledá, co udělal dobře a co udělal tamten špatně. Aspoň to tak z toho cítím.
