Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dovolená? Ne, fotbal. Kerič teď střílí góly v ráji jménem Maledivy

Andrej Kerič v dresu Sparty | foto:  Michal Sváček, MAFRA

15 2016
Pořád mluví perfektně česky a díky hovoru přes mobilní aplikaci se slyšíme tak dobře, jako by stál Andrej Kerič vedle mě. Jenže všechno je jinak. Dávno není v Liberci, ve Spartě ani v Teplicích. Chorvatský sympaťák, který se před sedmi lety stal králem střelců české ligy, hraje od března fotbal na Maledivách.

Až do ráje dovolenkářů, složeného ze stovek kouzelných ostrůvků rozsetých v křišťálových vodách Indického oceánu, se stočila cesta jeho kdysi skvěle rozjeté kariéry.

Užívá si pohádkové pláže a sluníčko, ale ví, že měl být jinde.

„Když jsem začínal, tak jsem si nepřál skončit ve třiceti na Maledivách,“ přiznává. „Je pravda, že moje kariéra po odchodu z Liberce už jen padala a nedařilo se mi tak, jak jsem si představoval.“

Proč? Před lety vás přece chtěl bohatý Salcburk nebo bundesligový Kolín nad Rýnem...
Někdy přemýšlím o tom, kde jsem udělal chybu, co se dalo řešit jinak. Přiznávám, že mě to pak začne i trápit. Ale to je asi normální. Za chvíli si řeknu: Kašlu na to, už to nezměním. Musím se soustředit na to, co je teď. A užívat si život.

Na Maledivách k tomu máte ideální možnost. Jak jste se k tak exotickému angažmá dostal?
Už přes rok jsem v kontaktu s jedním manažerem z Indie. Bavili jsme se o novém angažmá a koncem ledna mi zavolal, jestli bych nechtěl jít do Asie. V té době jsem neměl klub, nabídky, které přišly z Evropy, se mi nelíbily. Ptal jsem se ho, kam přesně by to bylo. A on odpověděl: Maledivy.

To vás muselo dost zaskočit, ne?
Hned jsem vyhrkl: Hraje se tam vůbec fotbal? Ujistil mě, že ano, že se tu od dubna hraje liga. A že ví o klubu, který postoupil a potřebuje nějaké kvalitní cizince, aby se trochu zvedla úroveň. Domácí hráče si rozebralo prvních sedm klubů z osmi, tomu mému, Victory SC, zůstali ti, které ostatní týmy nevzaly.

Co vám běželo hlavou, když jste se o možnosti hrát na Maledivách dozvěděl?
Koukal jsem na internetu na fotky, a když jsem viděl, jak to vypadá, řekl jsem si nakonec: Proč ne, zkusím to. Samozřejmě jsem se nerozhodl úplně hned, trochu jsem se bál. Poprvé jít hrát mimo Evropu a hned na Maledivy... Ani jsem neměl komu zavolat, abych zjistil, jak to tady funguje. Byl to velký krok do neznáma. Ale jsem tu dva měsíce, a i když je to tu hodně jiné než v Evropě, nemůžu si na nic stěžovat.

Kolik jste toho o ostrovním státu věděl, než jste tam poprvé odcestoval?
Asi jako průměrný Evropan, který Maledivy nikdy nenavštívil. Jen to, že tu jsou nádherné pláže, sluníčko skoro celý rok. To bylo všechno. Ani jsem netušil, že jde o muslimský stát, to jsem zjistil až ve chvíli, kdy jsem začal sbírat informace.

Maledivy a fotbal, to Evropanům nejde dohromady. Na první pohled se zdá, že ostrovy jsou často tak titěrné, že se na ně ani nevejde hřiště...
Ano, proto se liga hraje jen v hlavním městě Male, kde teď bydlím. To je ostrůvek, který je dlouhý asi 1 700 a široký 600 metrů, ale bydlí tady přes 150 tisíc lidí.

Páni, to zní skoro neuvěřitelně.
To město je úplná džungle. Fakt. Na tak malém prostoru bydlí obrovské množství lidí. První, co mě praštilo do očí, byl neuvěřitelný počet malých motorek, skútrů. Nic takového jsem v životě neviděl, to si nedovedete představit. Neuvěřitelné! Auto se tady vůbec nevyplatí, leda tak taxík.

Nebo chodit pěšky, ne?
To taky dělám, ale říkal jsem si, že jestli mě do konce angažmá žádný skútr nenabere, tak to bude moje životní výhra. (smích) Pravidla tu skoro neexistují, chodí se po silnici, na chodníku není místo. Nesmíte se zastavit, to je konec. Hned by vás někdo srazil. Ale už jsem si na to trochu zvykl.

Zapomenutí střelečtí králové

Jiří Kowalík (2002/03)
Šestnácti góly zazářil v dresu Slovácka, pak jeho hvězda zhasla: zranil se, přibral a z ligy se vytratil. Hraje už jen pro zábavu za Zlechov.

Milan Ivana (2005/06)
Také válel za Slovácko, na trofej mu stačilo jedenáct branek. Před třicítkou se dostal do Německa, patří Darmstadtu, ale nehraje.

Luboš Pecka (2006/07)
Šestnáct gólů ho z Boleslavi vystřelilo do německých Cách, ale nechytl se. Kariéru teď dohrává v rakouském Petzenkirchenu.

A už jste si zvykl i na místní fotbal? Jak je to přesně s maledivskou ligou?
Celá se hraje na jednom stadionu. Za dva dny se odehraje celé kolo: dva zápasy za den, jeden ve čtyři hodiny odpoledne, druhý v devět večer. Pro víc stadionů není místo.

Vidíte, měl jsem připravené otázky, jestli se na zápasy dopravujete lodí, nebo letadlem...
Jo, to jsem si přesně taky myslel, když jsem sem odlétal. Ale necestuje se opravdu vůbec. Všechny kluby sídlí v jednom městě.

Na Maledivách jste něco přes dva měsíce. Dokážete už posoudit, jaká je úroveň ligy?
Zatím jsem toho odehrál málo, tři kola. Třeba v prvním jsme vyhráli 5:2, hned jsem dal dva góly, byl hráčem utkání, takže začátek slušný. Dva kluby hrají i asijský AFC Cup, to je něco jako u nás Evropská liga. Ty jsou asi nejlepší, ale hodně se to přelévá.

Jak vypadá zázemí?
Stadion není špatný. Klasický fotbalový, bez atletické dráhy, tribuny blízko u hřiště. Vejde se sem deset nebo jedenáct tisíc lidí. Docela pěkné, ale fanoušci moc nechodí. Na dva nejlepší týmy dva nebo tři tisíce, na nás tak tisícovka, možná ani ne.

Jste se zkušenostmi z Evropy v maledivské lize za hvězdu?
Někteří kluci se vyptávali, protože většina cizinců přichází z druhých lig nebo ještě nižších evropských soutěží. Divili se, že jsem tu, když mám za sebou celkem slušnou kariéru v Evropě. Ale že bych byl hvězda, to úplně ne. Trenéři spíš chtějí, abych pomáhal mladým. Nemají takovou školu jako v Evropě, rádi se něco přiučí.

Je v lize ještě někdo s podobnou kariérou jako vy?
To nevím. Hrají tu kluci z Bulharska, jeden útočník ze Španělska, který je výborný. Ale netuším, jestli hrál na vysoké úrovni v Evropě. Říkal mi, že nastupoval v Ománu nebo jiných asijských zemích, víc jsem nezjišťoval.

Jak často trénujete?
Každý den, jen pátek je volný, protože v muslimské zemi je to svátek: jako v Evropě neděle. Restaurace nefungují do dvou odpoledne, ráno je všechno zavřené a po dvanácté začíná dlouhá modlitba. Až po ní se otevře, ale obchody fungují až v osm večer. Pracovní doba je tu vůbec hodně zvláštní.

Vážně? V čem?
Je to dost jiné než v Evropě. Pracují od deseti do dvanácti, pak mají volno od dvanácti do dvou, pak zase pracují do čtyř a dají si další volno... Až od osmi do deseti zase všechno funguje. Trošku bordel. (smích) Někdy jdu nakoupit a až na místě si uvědomím, že je vlastně zavřeno. Na tohle si ještě zvykám.

Pardon, teď vás trochu hůř slyším. Co to za vámi je za hluk?
To je právě ta modlitba, o které jsem mluvil. Odehrává se pětkrát denně, bohužel pro mě: mám totiž byt hned vedle mešity. (smích) Takže mezi půl pátou a pátou mě každý den budí tenhle krásný zpěv... Nejde to přeslechnout, je to strašně hlasité. Další je kolem oběda a pak odpoledne a večer, to už mi nevadí.

Když odhlédneme od téhle maličkosti, jak se vám na Maledivách žije? V Česku je bereme jako ráj.
Pokud jedete do resortu na týden dva, je to samozřejmě fantazie. Ale město, kde bydlím, to je něco jiného, tohle na fotkách nevidíte. Hlava na hlavě, chaos. Naštěstí pět minut chůze od bytu mám novou pláž, teď ji otevřeli. S ostatními kluky tam ve volnu často chodíme odpočívat. Nebo jezdíme lodí po okolních ostrůvcích, které jsou překrásné. Když je volno, jsme tam celý den.

Andrej Kerič

Chorvatský útočník se narodil 11. února 1986 ve městě Vinkovci na severu Chorvatska. S fotbalem začínal v místním týmu Cibalia, v roce 2008 přestoupil do Liberce, kde zažil nejlepší léta. Hned ve své druhé sezoně se stal s patnácti brankami králem střelců.

V roce 2011 přestoupil do Sparty, kde se mu už tolik nedařilo. Hostoval v Teplicích, pak strávil dlouhé měsíce v juniorce. Po vypršení smlouvy odešel do lucemburského Dudelange, pak do slovenských Michalovců. Nyní hraje za maledivský tým SC Victory.

Umím si to představit: lehátko pod palmou, plavání, šnorchlování... Byl jste se už potápět?
Abych řekl pravdu, nejsem úplně fanoušek potápění. Ale když už jsem tady, byla by škoda to nezkusit. Když jsem byl na hotelu, dole měli kancelář, která to nabízela. V brožurách všechno vypadalo úžasně, nalákalo mě to.

Jaké další sporty jsou na Maledivách populární?
Kdykoli jdu okolo nějakého hřiště, všechno je plné. Fotbalové plácky, kriket, plážový volejbal, basket... Pořád obsazeno. To je pro mě docela překvapení, zvlášť když vidím ty návštěvy na našich zápasech.

Co místní jídlo nebo pití?
Pil jsem mléko přímo z kokosu, to mi moc chutnalo. Jinak je to tu typicky asijské, ke všemu hodně rýže. A většinou dost pálivé.

Jak se k vám chovají místní?
Přiznávám, že jsem měl obavy. Muslimský stát, krok do neznáma. Ale nemůžu říct nic proti nikomu. Jsou ochotní, snaží se pomáhat. Je to tu malé, takže i na ulici už mě někteří poznávají, pozdraví, chtějí fotku. Zatím je to příjemné.

Uměl byste si ale představit, že na Maledivách budete žít dlouhodobě? I ta krása se časem okouká, ne?
Přesně. Ostrov je tak malý, že ho za odpoledne celý obejdete. Není tu toho moc k vidění. Navíc jsem tu zatím sám, přítelkyně dorazí asi až v létě. Okolní ostrůvky jsou krásné, sednete na loď a za deset minut jste úplně jinde. Ale tam, kde bydlím, se toho prostě moc dělat nedá. Jít na pláž – a to je tak všechno.

Jak dlouho plánujete zůstat?
Sezona končí začátkem prosince, smlouva je celkem na deset měsíců. Když dostanu dobrou nabídku, možná budu přemýšlet o tom, že bych zůstal i další rok. Uvidíme.

Co ještě na Maledivách chcete vyzkoušet?
Moje životní přání vždycky bylo zaplavat si s delfíny, tak doufám, že se mi to tady vyplní. Populární je tu rybaření, ale já moc velký rybář nejsem, asi bych nic nechytil. Loví se tu taky perly. Nějaká by se mi určitě hodila.

Je angažmá v tak exotické zemi lukrativní? Jak vyjde třeba ve srovnání s Českem?
Samozřejmě to není finančně takové, jako třeba ve Spartě. Sparta je Sparta, něco víc. Ale to, co jsem měl v Liberci, mám plus minus i tady. Na druhou stranu upřímně říkám, že jít sem pro mě byla spíš životní výzva, zkusit něco nového. Měl jsem nabídky z Estonska nebo Litvy, to mě nelákalo. O tomhle jsme se doma pobavili a řekli jsme si: Kdy se člověk podívá na Maledivy a ještě za to dostane zaplaceno?

Vám se navíc už pár let nedařilo podle představ. Zlomila se vaše kariéra přestupem do Sparty?
Ten se opravdu nepodařil podle mých představ, neskončilo to dobře. Taky jsem se zbrkle rozhodl pro druhé hostování v Teplicích, měl jsem asi ještě ve Spartě vydržet. V Teplicích to nebylo dobré, změnil se trenér, přišel ten, který je teď ve Spartě. Ale život jde dál. Kariéra už pomalu směřuje ke konci, brzy budu muset začít myslet i na to, co bude po fotbale.

Českou ligu ale určitě sledujete dál, ne?
Jasně. Mám byt v Liberci, vlastně jsem doma v Česku, ne v Chorvatsku. Jsem už napůl Čech, žiju tam osm let, mám tam zázemí, všechno. Proto sleduju i českou ligu.

Co říkáte tomu, že Sparta je zase bez titulu?
Je lehké být generál po bitvě, ale Spartě paradoxně ublížila ta krásná jízda v Evropské lize. Vydělali velké peníze, vydělají asi ještě větší, protože se dá čekat, že v létě některé hráče prodají. Možná se jim to vrátí příští rok a udělají třeba double. Asi je těžké hrát na třech frontách, ale Sparta i tak podle mě měla kádr, aby o titul víc zabojovala. Rozdíl v bodech je velký, pro mě až překvapivě. Hráčská kvalita až tak odlišná nebyla.

Toto je Male, hlavní město tropického souostroví Maledivy. Uprostřed jediný fotbalový stadion.

Toto je Male, hlavní město tropického souostroví Maledivy. Uprostřed jediný fotbalový stadion.

Jste s někým z bývalých spoluhráčů dál v kontaktu?
Z Liberce třeba s kustodem a pár dalšími lidmi z klubu, ze Sparty spíš s kluky z béčka. Nebo s Kubou Podaným, který už je ve Slovanu Bratislava. Týmy se hodně změnily, ve Spartě už zůstali z mé doby asi jen Matějovský, Krejčí a Holek, v Liberci z hráčů nikdo.

Co kamarádi z Česka říkali, když jste jim prozradil, že budete hrát na Maledivách?
Většinou reagovali jako já: Hraje se tam vůbec fotbal? Nejedeš tam pracovat do hotelu? (smích). Ale pak se to otočilo, začali říkat: Ty se máš, sluníčko, pláže...

Nechtěli, abyste jim zařídil dovolenou?
Jo, to chtěli. Ve srandě říkali, že přijedou na prázdniny, že jim mám připravit místo na spaní. Pak jsem i trochu provokoval, poslal jsem pár fotek z pláže. To už začali říkat, že by sem klidně šli i hrát.

Je to reálné? Může se stát, že by vás někdo z Česka doplnil?
Podle kvality určitě, neměli by problém se tady prosadit (úsměv). Třeba to v létě vyjde, některé kluby už se mě vyptávaly, jestli o někom nevím. Kdybych sem někomu mohl pomoct, proč ne? Budu jedině rád.





Mužstvo Z V R P S B
1. Manchester City 6 6 0 0 18:5 18
2. Tottenham Hotspur 6 4 2 0 10:3 14
3. Arsenal FC 6 4 1 1 15:7 13
4. Liverpool FC 6 4 1 1 16:9 13
5. Everton FC 6 4 1 1 10:4 13
6. Manchester United 6 4 0 2 12:7 12
7. Crystal Palace 6 3 1 2 10:7 10
8. Chelsea FC 6 3 1 2 10:9 10
9. Southampton FC 6 2 2 2 7:6 8
West Bromwich Albion 6 2 2 2 7:6 8
11. Watford 6 2 1 3 10:11 7
12. Leicester City 6 2 1 3 8:11 7
13. Burnley 6 2 1 3 5:8 7
14. Hull Football Club 6 2 1 3 7:12 7
15. Bournemouth 6 2 1 3 4:9 7
16. Middlesbrough 6 1 2 3 6:9 5
17. Swansea 6 1 1 4 5:10 4
18. West Ham United 6 1 0 5 7:16 3
19. Stoke City 6 0 2 4 4:15 2
20. Sunderland 6 0 1 5 5:12 1
Mužstvo Z V R P S B
1. Bayern Mnichov 34 28 4 2 80:17 88
2. Borussia Dortmund 34 24 6 4 82:34 78
3. Bayer Leverkusen 34 18 6 10 56:40 60
4. Borussia Mönchengladbach 34 17 4 13 67:50 55
5. FC Schalke 04 34 15 7 12 51:49 52
6. FSV Mohuč 05 34 14 8 12 46:42 50
7. Hertha Berlín 34 14 8 12 42:42 50
8. VfL Wolfsburg 34 12 9 13 47:49 45
9. 1. FC Köln 34 10 13 11 38:42 43
10. Hamburk SV 34 11 8 15 40:46 41
11. Ingolstadt 34 10 10 14 33:42 40
12. FC Augsburg 34 9 11 14 42:52 38
13. Werder Brémy 34 10 8 16 50:65 38
14. Darmstadt 98 34 9 11 14 38:53 38
15. Hoffenheim 34 9 10 15 39:54 37
16. Eintracht Frankfurt 34 9 9 16 34:52 36
17. VfB Stuttgart 34 9 6 19 50:75 33
18. Hannover 34 7 4 23 31:62 25

Deník pracující matky
Deník pracující matky

Jaké to je, když jde žena do práce a otec zůstává doma.

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze