Speciálním přístrojem mu dokonce pouštěl do bolavého místa elektřinu, kterou prohnal kabelem nejdřív přes vlastní tělo.
„Vypadá to nadějně,“ řekl pak.
Baroš lítal po trávníku s vykasanými trenýrkami. Ostře pálil na branku. A při fotbálku po srážce s Kováčem ze země hlasitě vyžadoval penaltu. Marně.
Elitní sestava s Rosickým, Barošem a spol. podlehla „náhradníkům“ 2:4. „Vyhráli lepší,“ glosoval to dobře naložený trenér Karel Brückner.
Překope tedy celou sestavu? „Mám vsadit na líbivou hru, nebo účelnost? To je dilema,“ otázal se novinářů naoko zahloubaný.
No, aspoň že se to s Barošem vyvíjí k lepšímu. „Radost? Tu budu mít, až dá dva góly,“ povídal ještě Brückner. Ale pak otcovsky přiznal: „To víte, že jsem rád.“ „Zkusil jsem to a uvidím,“ mírnil pak nadšení útočník, když mířil do šatny.
Naplno trénoval skoro po dvou týdnech, kdy ho trápil nakopnutý úpon lýtkového svalu z pohárového utkání s Wycombem.
„Vytvořil se tam hematom, který při pohybu tlačí na achilovku, což je bolestivé,“ vysvětloval Mališ, muž se zázračnýma rukama.
Baroše pak opět lehce prohmátl a pustil na oběd a na vycházku do města. Fotbaloví reprezentanti měli ve čtvrtek volné odpoledne.
Baroš se vydal do „akvária“. Hodinu seděl v proskleném studiu rádia Expres a klábosil v pořadu Wow. „Zašel jsem jen za kamarády,“ usmíval se.
Moderátoři Roman Ondráček a Miloš Pokorný ho zpovídali v reprezentačních dresech se jmenovkami René Haluz a Páťa Šajtle na zádech.
Po představení ve studiu při první písničce Baroš zažertoval: „To je celý? Tak já jdu.“
A pak uvolněně vyprávěl nejen o fotbale. Jakou muziku poslouchá? „Hlavně českou, Landu, Lucii, ale taky Depešáky. V březnu mají v Birminghamu koncert, rád bych zašel, když to vyjde.“
Může si v Anglii dovolit vyjít na ulici, na nákupy? „No, mám to snazší. Bydlím přímo v obchoďáku. Sjedu tři patra a jsem tam.“
A proč je na ostrovech sexsymbolem? „Devadesát procent kluků tam je ostříhaných dohola, a když se objeví nějaký vlasatec, asi se holkám líbí,“ pravil a porovnal si černou hřívu za ušima.
Co sleduje v televizi? „České reality show, mám tam docela blízkého kamaráda. Koho? To neřeknu.“
Pak ještě točil rozhovor pro hudební televizi Óčko – a volno bylo pryč. „Už musím na večeři,“ omlouval se zájemcům o podpis.
„Trošku mi ta noha tuhne, půjdu ještě za Mališem,“ povzdychl si. Příběh nejslavnější bolavé achilovky těchto dní nekončí.
