Po otázce, zda nominaci na kvalifikační dvojzápas s Finskem a Andorrou čekal, pár vteřin zaváhá a potom přizná: "No, když jde o dvojzápas, tak v nominaci tři brankáři bývají. Takže jsem s pozvánkou víceméně počítal."
To v únoru, když Česko hrálo přípravný zápas ve Slovinsku, si žádné iluze nedělal.
"Tehdy nebylo co řešit, věděl jsem, že na Slovinsko budou jen dva, takže Petr Čech s Jaromírem Blažkem. Ale nominací bych býval nepohrdl, protože se Saturnem jsme zrovna makali na kondici a aspoň bych si na pár dní ulevil."
Novou sezonu zahájil Kinský parádně. Začal osmifinálovým zápasem Ruského poháru v Rostově na Donu, kde Saturn vyhrál 2:1. V prvním ligovém kole doma remizoval s Kazaní 0:0, v pohárové odvetě s Rostovem 0:0 opět udržel čisté konto a naposled o víkendu vyhrál v lize nad hostujícím Permem 2:0.
Znamená to snad, že Kinský myslí na napodobení série Čecha, který v Chelsea nedostat gól v jedenácti ligových zápasech za sebou?
"Jako fór tuhle otázku beru. Ale jinak bych na to ani nepomyslel. Srovnávat nuly v anglické a ruské lize, to se nedá. Zrovna tak jako srovnávat Chelsea a Saturn," říká Kinský pobaveně. "Na druhou stranu je pravda, že v téhle soutěži mám práce dost."
Ke dvěma ligovým utkáním s nulou se Kinský v krátkosti vrací.
"V prvním zápase s Kazaní jsme byli jasně lepší, ale za boha jsme nemohli dát gól. Oni pak měli jednu tutovku, ale s tou jejich stoprocentní šancí jsem si poradil. Zato teď v neděli s Permem jsme, jak se říká, utrpěli vítězství. Vedli jsme sice od desáté minuty, ale soupeř nás pak zle proháněl. Zase se dostal do jedné obrovské šance, ale před přestávkou jsme dali na dva nula a pak už jsme to udrželi," popsal devětadvacetiletý brankář.
Vzápětí se pochlubí, že v neděli vůbec poprvé v životě nastoupil do mistrovského zápasu v roli kapitána.
"Dělám zástupce kapitánu Onopkovi, ale ten v neděli hrát nemohl, tak jsem měl pásku já. Což je teda rarita, český fotbalista kapitánem v ruské lize."
Pozici v mužstvu má Kinský výtečnou. V úvodu loňského soutěžního ročníku si po šesti zápasech na lavičce konečně získal důvěru trenéra Borise Ignatěva a má ji i u jeho nástupce Alexandra Tarchanova, jenž Ignatěva vystřídal pět kol před koncem ligy.
"Ale jinak je tu nával, na každé místo v sestavě se tlačí hned několik chrtů. Navíc situaci skoro ve všech klubech hodně zdramatizovalo nové nařízení, že v zápase může být na hřišti maximálně pět cizinců a v klubu registrovaných jen osm. Zatímco ještě loni byl počet cizinců v zápase i v klubu neomezený," říká Kinský.
Jedno místo cizince tedy zabírá český brankář. A tlačí se i na něj někdo?
"Mám v zádech vlastně stejně starého Čižova. Tomu bude třicet v dubnu, zatímco mně v květnu. Loni byl na hostování v Kazani, ale je to zdejší odchovanec, který v Saturnu chytal čtyři roky, než ho poslal pryč loni v zimě trenér Romancev. Přitom Romancev ještě před začátkem loňského ročníku rezignoval, ale Čižov už v Kazani zůstal."
Kinský si ale nemyslí, že o post jedničky by ho mohl připravit ojedinělý výpadek. "Kdybych vybouchl v jednom zápase, věřím, že Tarchanov by mě v dalším postavil zas. Při delším poklesu formy by Čižov na řadu jistě přišel, ale to mi, doufám, nehrozí."
Gólman, který do Saturnu přišel minulou zimu z Liberce, je v klubu z moskevského předměstí spokojený. Vybudoval si v mužstvu respektovanou pozici, ví, na čem je.
"Stejně jako to vím v národním mužstvu. Ale i jako ta trojka jsem mezi klukama moc rád. A ta tribuna, ta k tomu prostě patří," je smířen s tím, že na soupisce k zápasu bývají brankáři tradičně jen dva.
