Svou největší hvězdu přitom kouč Marseille nasadil, ač věděl, že to nemusí dobře dopadnout.
„Před utkáním měl Dimitri obavy, zda bude moci pořádně kopnout do balonu. Nebyl zcela fit. Ve finále musíte riskovat,“ prohlásil Garcia.
Risk Marseille nevyšel, tvořivý reprezentační záložník, který oslnil před dvěma lety na domácím evropském šampionátu, střídal ve 32. minutě...
Slzy si utíral do dresu, uvědomil si, že kvůli nataženému stehennímu svalu je nominace na letní mistrovství světa v Rusku, o kterou si zlepšenou formou z posledních měsíců říkal, ve velkém ohrožení.
Jednoho z hlavních strůjců marseilleského tažení Evropskou ligou utěšovali spoluhráči i krajan Antoine Grizemann, jenž pár okamžiků předtím v Lyonu po chybě v obraně soupeře otevřel skóre svou první ze dvou finálových branek.
Zkušený gólman Steve Mandanda rozehrál doprostřed na Andrého Anguissu, jemuž balon odskočil daleko od nohy a Griezmann po vysunutí od Gabiho chladnokrevně trestal. „Mandanda i Anguissa mají na gólu stejnou vinu,“ řekl Garcia.
Pro jeho tým to byl tvrdý direkt, protože do té doby hrál dobře, lépe než Atlético. Už ve čtvrté minutě kapitán Payet vymyslel obrovskou šanci pro Germaina, jenž ale překopl bránu. „I když Dimitri nemohl hrát naplno, vytvořil takovou tutovku. Pak nám chyběl při standardkách, protože když už Atlético někdy dostane gól, většinou to bývá po standardce,“ mrzelo Garciu.
Marseille pak inkasovala ještě na začátku druhého poločasu a Atlético si už zkušeně pohlídalo třetí úspěšné finále Evropské ligy v historii, díky Gabimu navíc v závěru přidalo ještě jeden gól.
Naopak Olympique ani napotřetí neuspěl, na mezinárodní trofej čeká od vítězství v Lize mistrů z roku 1993. „Skóre 0:3 je však příliš kruté. Vyhrál ale lepší a zkušenější tým,“ uznal trenér Garcia.
„Přesto myslím, že na nás fanoušci Marseille mohli být hrdí a velká část Francie stála při nás. Proto jsem i já pyšný na své hráče,“ dodal.
