Finále se tak stalo nejsledovanějším utkáním letošního Eura na Primě bez účasti českých fotbalistů a druhým při započtení utkání ČR. Nejvíce diváků z celkem 27 přímých přenosů na Primě vidělo prohru Čechů s Turky 2:3, znamenající konec vystoupení českých fotbalistů na turnaji již po základní skupině.
Finále bylo zároveň druhé nejméně sledované ve srovnání s finále evropských šampionátů od roku 1992. Jak vyplývá z údajů o sledovanosti, průměrná sledovanost všech 27 přímých přenosů a čtyř záznamů na Primě byla také nižší než u předchozích dvou evropských turnajů, které vysílala Česká televize.
Druhým nejsledovanějším zápasem letošního Eura na Primě bez účasti české reprezentace se stalo semifinále mezi Ruskem a Španělskem (0:3), které zhlédlo 934.000 diváků.
Třetí příčka podle sledovanosti patří utkání Němců s Poláky (2:0) v základní skupině (884.000 diváků).
Zápasy českého týmu na šampionátu byly až do finále jedinými, které k obrazovkám Primy přilákaly přes milion příznivců. Úvodní zápas celého Eura a výhru Čechů nad spolupořádajícími Švýcary 1:0 sledovalo 1,198 milionu lidí, prohru s Portugalskem 1:3 zhlédlo 1,211 milionu. Porážce 2:3 s Turky znamenající konec českých fotbalistů na turnaji již po základní skupině bylo u obrazovek přítomno 1,908 milionu lidí.
Finále předchozího turnaje, v němž se z překvapivého vítězství nad domácím a favorizovaným týmem Portugalska radovali Řekové, sledovalo před čtyřmi lety 1,033 milionu dospělých. To bylo téměř o polovinu méně než v roce 2000, kdy výhru Francouzů nad Italy vidělo 1,846 milionu diváků.
Podle České televize bylo příčinou malého zájmu o finále v roce 2004 rozčarování českých diváků ze semifinálové prohry ČR právě s Řeckem, kterou způsobil gól v posledních vteřinách prvního prodloužení.
Rekordní sledovanost vykazuje finále mezi Němci a Čechy před 12 lety na slavném londýnském stadionu ve Wembley. Výhru Němců v prodloužení 2:1 si nenechalo ujít 5,36 milionu dospělých diváků.
Velké číslo je ovšem zapříčiněno tím, že do roku 1997 se ovšem sledovanost neměřila peoplemetrovým měřením, ale mnohem méně přesnějším sociologickým průzkumem, při kterém respondenti vyplňovali takzvané programové deníčky.
O tom svědčí i to, že finále z roku 1992 mezi Němci a Dány (0:2) sledovalo podle údajů tehdejší Československé televize 2,64 milionu diváků. To je podstatně více než u jiných finálových peoplemetry měřených zápasů Eura bez účasti českých fotbalistů, kteří se navíc v roce 1992 na Euro vůbec nekvalifikovali.
Sledovanost finálových zápasů ME ve fotbale od roku 1992:
rok (pořadatelské země) datum finále (výsledek) počet dospělých diváků (televize)
2008 (Rakousko a Švýcarsko) 29. června 2008 Německo - Španělsko (0:1) 1,223.000 (Prima)
2004 (Portugalsko) 4. července 2004 Portugalsko - Řecko (0:1) 1,033.000 (ČT)
2000 (Nizozemsko a Belgie) 2. července 2000 Francie - Itálie (2:1 v prodl.) 1,846.000 (ČT)
1996 (Anglie) 30. června 1996 ČR - Německo (1:2 v prodl.) 5,360.000 (ČT)
1992 (Švédsko) 26. června 1992 Německo - Dánsko (0:2) 2,640.000 (ČST)
Pozn.: Údaje za léta 1992 a 1996 pocházejí z denního sociologického výzkumu provozovaného Československou (ČST), respektive Českou televizí (ČT)
metodou vyplňování programových deníčků respondenty, údaje za léta 2000, 2004 a 2008 pak z přesnějšího peoplemetrového měření.
Průměrná sledovanost přímých přenosů a záznamů ME ve fotbale od roku 2000:
počet přímých přenosů a záznamů průměrný počet diváků na zápas průměrný podíl na sledovanosti v procentech
2008 (Rakousko, Švýcarsko) 27 + 4 696.000 25,80
2004 (Portugalsko) 27 + 4 967.000 31,55
2000 (Nizozemsko, Belgie) 27 + 4 875.000 31,21