Po přímém souboji o páté místo žlutomodrým utekl, ti na pohárové příčky ztrácejí 6 bodů.
„Škoda, že už podzim končí, mužstvo chytilo švunk, jiskru,“ pravil jablonecký kouč František Komňacký.
Zato jeho teplický protějšek Jiří Plíšek si oddechl: „My musíme být rádi, že se končí. Závěr sezony nás nezastihl v oslnivé formě. Za první poločas se můžeme divákům jen omluvit. Něco není v pořádku. A něco se musí stát!“
První střelu zápasu sice vyslal teplický Mahmutovič, ale pohyblivější Jablonec pak na dlouhé minuty přibil domácí před jejich pokutové území. Teplice měly jen záblesky, jako třeba Vondráškovu nebezpečnou hlavičku po rohu, zato Jablonec svítil v první půli pořád.
A brzy mu svítila i jednička na tabuli v kolonce gólů. Jarolím poslal pas za obranu na Pitáka, jeho přízemní přihrávka prosvištěla kolem zkamenělých obránců a Kovařík z druhé vlny míč uklidil k tyči.
„Terén byl těžký, ale vypořádali jsme se s ním lépe než Teplice, proto vezeme domů tři body. Trenér nás nabádal ke kombinacím, protože máme ve středu hřiště kvalitní hráče,“ tvrdil autor gólu Jan Kovařík. Skvěle zastoupil distancovaného kanonýra Pekharta. „Ale když odejde 11 gólů, je to znát.“
Jen dvě minuty nato Jarolím ostře vypálil z vápna - břevno!
Do šatny vyprovázel žlutomodré pískot prořídlých tribun. „Odhadli jsme způsob hry soupeře, nemělo nás nic zaskočit. Ale veškerá taktika končí, když se neběhá, nebojuje. Je pro mě rozčarování, že v posledním utkání před domácím publikem se hráči nedokáží připravit, vymáčknout,“ nechápal teplický trenér Plíšek.
A hned po návratu z kabin bylo ještě hůř: po ani ne minutě a půl kopal Jarolím roh a volný Kovařík, netušený střelec, hlavičkoval přesně. Prostoru měl, jako kdyby se ho tepličtí protihráči štítili.
„Přitom všichni věděli, koho mají bránit,“ divil se Plíšek. Ráno mu vypadl marod Kalivoda, špílmachr. „Bylo to pro nás nečekané. Ani Ljevakovič nehrál fit, musel odstoupit. Ale na to se nechci vymlouvat.“
Až díky střídajícímu nezmaru Verbířovi domácí ožili. Neúnavný dříč Mareš potom parádně vysunul Mahmutoviče, sám před gólmanem Špitem ale selhal, střelu zastavilo břevno. Pět minut před koncem už bosenský útočník snížil: centr Verbíře propadl na malé vápno a nekrytý Mahmutovič zblízka udeřil. Víc už Teplice nestihly.
„Bylo to už jen vzývání štěstěny. Bod bychom si nezasloužili. První půle byla neodpustitelná,“ hřímal Plíšek. „Místo abychom šli do zimní přípravy s elánem, máme o čem přemýšlet. Čeká nás hodně práce i hodně podrobná analýza hráčů a jejich přínosu pro mužstvu.“
Zima bude v Teplicích pořádně horká.
