Prvním, kdo mezi rozezlený dav přišel, byl sportovní manažer Ladislav Minář a vyslechl si tak to nejhorší.
„Strach jsem neměl. Kdybych se schovával, tak můžu na stadionu čekat do desíti. Reakce fanoušků chápu, nemůžeme se jim divit,“ přiznal sebekriticky Minář, pro kterého to bylo v kariéře poprvé, kdy se musel takto obhajovat.
A několik minut bylo kolem Mináře hodně husto. Frustrovaní fanoušci na funkcionáře křičeli, co chce se současnou situací dělat, a hádali se i mezi sebou. Až po chvíli opadly největší emoce, křik přešel v diskusi, i když žádný argument nemohl být rozezleným příznivcům dobrý.
„Přijďte ve středu na besedu,“ lákal fanoušky Minář. „Nejsme všichni z Olomouce, já to mám na zápas osmdesát kilometrů,“ dostalo se mu odpovědi. „Já jezdím z Bruntálu,“ připojil se nespokojený padesátník.
Své si vyslechli i hráči. „Nemůžeme se fanouškům divit. Vstup se nám nepovedl, udělali jsme si to sami. Chtějí říct svůj názor a mají na to právo,“ uznal Aleš Škerle.
„Výsledky mě mrzí o to víc, že fanoušci jsou při zápasech fantastičtí. Ve velkém počtu přijeli přes celou republiku na dopolední utkání do Sokolova, i teď fandili celý zápas a my jim výsledky nedokážeme dát odměnu. Chápu jejich emoce a to, že jim to není lhostejné,“ uzavřel Minář.
