Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Expertům na sympóziu se nelíbí mrtvý ofsajd

4 2006
Praha - V pražském Kongresovém centru v sobotu dopodoledne začalo sympózium Evropské unie fotbalových trenérů, na které přijelo 160 delegátů ze šedesáti zemí světa. Setkání bylo zahájeno zprávou expertů, podle které nepřinesl fotbalový šampionát v Německu zásadní změny v oblasti taktického pojetí.

Technický ředitel FIFA Holger Osieck při svém vystoupení uvedl, že úspěch v Německu slavily týmy, jejichž trenéři dokázali nejlépe přizpůsobit herní schéma nejen soupeři, ale také tomu, jaké typy hráčů měli k dispozici. Ideálním příkladem byli mistři světa z Itálie, jejíž kouč Marcelo Lippi se netajil tím, že svůj tým skládal jako mozaiku. Složení kombinoval podle toho, vedle koho fotbalisté hráli.

Žádný zázračný systém trenéři ze svého rejstříku na šampionátu nevytáhli. Podle Osieckových informací nejvíce týmů hrálo v základním rozestavení 4-4-2 (19), méně už 4-5-1 (v 7 případech), 3-5-2 (5) a 4-3-3 (1). "Při rozestavení 4-5-1 ale byly různé záměry. Zatímco Portugalsko hrálo s dvěma defenzivními záložníky, v českém týmu se tomuto úkolu věnoval pouze Galásek," uvedl Osieck konkrétní příklady.

Navíc podle něj právě toto základní rozestavení často splývá s hrou na tři útočníky. To podle toho, jaké má trenér k dispozici hráče pro typickou křídelní hru.

Klíčovým hráčem Itálie byl podle závěrů technické komise FIFA záložník Andrea Pirlo, který hrál právě na postu defenzivního štítu středové řady. "Byl to jejich diamant, dal nový rozměr této pozici. Dokázal plnit defenzivní úkoly, ale i zakládat hru a zapojovat se do ofenzivy," vyzdvihl trenérský expert práci italského hráče, který prý ukázal cestu, jak by měli vypadat středoví hráči v budoucnu.

Rozdílný způsob hry uplatňovala mužstva v základní skupině a později ve vyřazovací části. "Tam už se hrálo více defenzivně, týmům šlo o hodně, bránilo se hlouběji. Typické brejky pak byly vzácné, a když už k nim došlo, byly vedeny především sérií rychlých přihrávek po straně, nikoli dlouhých pasů podle anglického způsobu," uvedl Osieck při rozboru.

Po brejku padlo během turnaje 18 gólů, ale pouze čtyři ve vyřazovací části. Správné využití chybné rozehrávky soupeře ve středu hřiště demonstroval na videozáznamu českého gólu v utkání proti USA, kdy po narážečce Pavla Nedvěda proměnil Tomáš Rosický třicetimetrové sólo.

Statistický rozbor ukázal, že se vytrácí typičtí levonozí záložníci. "Za celý šampionát jediný gól padl po akci podél postranní čáry, zakončený centrem levou nohou," tvrdí Osieck, podle něhož se také znovu ukázal význam standardních situací.

Šampionát ke škodě fotbalu ukázal, že jen vzácně se dokážou prosadit na vrcholné úrovni hodně mladí hráči. Jen 41 účastníků turnaje se narodilo po 1. lednu 1985 a pouze 21 jich zasáhlo do hry. Za nejlepšího z mladíků byl zvolen Němec Lukas Podolski.

Velkou diskusi mezi trenéry tradičně vyvolávají změny pravidel nebo spíše jejich interpretace. Nelíbí se jim především trend, jakým je posuzován takzvaný mrtvý ofsajd. "Například africké týmy se s tím těžce vyrovnávaly, dostávaly z toho hodně gólů. Ze svého aktivního působení ale dobře vím, že je složité se s tím vyrovnat. Když je hráč za vašimi zády, těžko se rozlišuje, zda se zapojuje aktivně do hry," řekl Osieck, který byl asistentem u německé reprezentace, když se v roce 1990 stala mistrem světa.

Polemiku by si podle něj zasloužilo také pravidlo o penaltě a následném vyloučení hráče, který se dopustil přestupku. "Penalta sama o sobě je dostatečně velkým trestem, možná by mohla stačit žlutá karta," naznačil představu trenérských expertů Osieck, podle kterého bude třeba se šéfy rozhodčích na toto téma diskutovat.

Autoři: ,






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze