Jsou noví majitelé pro Slavii dobrou zprávou?
Když ekonom Zahradník tuto otázku dostal, nezačal mluvit o společnosti CEFC (China Energy Company Limited), ale automaticky o českém miliardáři: „Jiří Šimáně měl vůči Slavii vždycky příznivý fanouškovský i ekonomický vztah. Je to zkušený podnikatel s velmi prosperujícími firmami. Vzhledem k jeho vztahu ke Slavii je vysoká pravděpodobnost, že jeho role majitele i aktivního podporovatele může trvat déle.“
Rozdělení akciíKomu patří Slavia 59,97 % 39,97 % 0,06 % |
Podnikatel Šimáně spoluvlastní například Travel Service nebo Canaria Travel, a právě tyto společnosti Slavii dlouho sponzorují. Jeho vztah ke slavnému klubu by měl být zárukou dobrých úmyslů.
Majoritu však bude vlastnit CEFC, i když to na invazi čínských manažerů do Slavie nevypadá a klub by měli řídit především Šimáněho lidé. Za Slavií však každopádně bude stát ekonomicky supersilná společnost, která by měla zaručit stabilitu.
„Je to daleko lepší varianta než případný vstup kazašských nebo ruských magnátů, o kterých se také spekulovalo,“ připomněl Zahradník zájem kazašského ropného magnáta Talgata Bajtazijeva a Dmitrije Romaněnka, zástupce ropného a plynárenského gigantu Lukoil. „Jejich velkorysost by v případě nějakého ekonomického zvratu velmi rychle skončila, což u nových majitelů není tak pravděpodobné.“
K úspěšnému byznysu patří vlastnictví fotbalového klubu
Ale proč vlastně obří čínská firma, jejíž obrat se počítá na stovky miliard korun, vstupuje do průměrného českého klubu, byť se slavnou historií?
„K úspěšnému byznysu patří i vlastnictví fotbalového klubu, médií nebo zábavního průmyslu,“ vysvětlil Zahradník. Jeho slova potvrzuje příklad Daniela Křetínského, který i z těchto důvodů vlastní konkurenční Spartu.
Nový majitelSlavii koupila bohatá čínská společnost  |
Společnost CEFC navíc plánuje investice ve střední Evropě a za své sídlo si zvolila Prahu. Slavia (a její marketingový potenciál) by jí tak mohla pomoci s budováním značky v tomto regionu.
„Čína disponuje neuvěřitelnými finančními zdroji. Je otázkou času, kdy její kapitál ovládne svět. Doposud se to dělo ve vybraných teritoriích, ale dříve nebo později ovládne i Evropu, případně USA,“ řekl Zahradník.
A pokračoval: „Asijští investoři - na rozdíl třeba od amerických nebo jihoevropských - jsou zvyklí v teritoriu, do kterého vstoupí, vytrvat dlouho. Několik let nebo i dekád. V nejbližší době tento jev uvidíme. Čínský kapitál nebude vstupovat jen do produktivních odvětví, ale bude doprovázen i účastí v oblasti sportu, zábavy či kultury.“
Ale proč právě Slavia, která se v posledních letech trápí, balancuje na hraně krachu a v lize hraje o záchranu?
„Značka Slavie je větší než u některých aktuálně úspěšnějších klubů. Koho jiného? Sparta je obsazená a jiné kluby s tak zvučným jménem tady nejsou. Dukla Praha? Baník Ostrava? Ne, Slavia je stále z dlouhodobého pohledu vnímána jako český klub číslo dvě, i když v současnosti neprožívá růžové období,“ uvedl Zahradník.
Nejen peníze, nutná je i koncepce a trpělivost
Co tedy od „nové“ Slavie čekat? V západní Evropě existují příklady, kdy zahraniční investoři poslali trápící se kluby mezi absolutní špičku - Manchester City, Paris St. Germain, Monako... Vznikne skromnější česká varianta?
„Aby šlo následovat podobné příklady, tak je zapotřebí nejen ekonomická, ale i personální stabilita, koncepční práce. Když v českém fotbale nějaký hráč oslní, tak ho majitel okamžitě prodá. Trenér dostane po pár porážkách výpověď,“ poznamenal Zahradník. „Klíčovým problémem českého klubového fotbalu je netrpělivost a koncepční neujasněnost, snaha maximalizovat krátkodobý přínos před dlouhodobou výkonností. Dokážu si představit, že stabilní a ekonomicky silný tým toto může překonat.“
Přitom příklady, kdy v českém fotbale vznikly ambiciózní projekty, existují. V letech 1991 až 1993 vlastnil Slavii americký podnikatel českého původu Boris Korbel, ale i přes značné investice skončil bez ligového titulu.
Spartu zase od roku 2004 prostřednictvím společnosti J&T Credit Investments vlastní Daniel Křetínský. Letenský klub je díky tomu nejbohatší v zemi a nadále patří mezi sportovně nejúspěšnější, ale třeba do Ligy mistrů postoupil od té doby pouze dvakrát (navíc naposledy v roce 2005).
