Německý borec nastoupil od začátku na místě středního záložníka, argentinský střelec usedl v civilu jen na lavičku. Fotbal se hrál dlouho bez gólů. Ve 30. minutě začal jeden z libušských fanoušků vyvolávat: „Héj, Batigól.“ Pokřikem dožadoval, aby nastoupil i Batistuta.
Marně. „Omlouvám se fanouškům, ale ještě jsem se nestihl vyléčit po zranění kotníku,“ říkal Batistuta.
Libušský stadion byl zaplněn. zápas bylo zvědavo 1500 diváků.
Utkání bylo vyhecované, domácí hráči se chtěli vytáhnout. Obehrát Effenberga nebo mu vzít míč, to se nepodaří každý den.
I Katařané brali zápas vážně, strkali se při každém sporném odpískaném faulu či ofsajdu. „Nedivte se, hrajete venku,“ pokřikoval se smíchem Pavel Steiner, brankář Libuše a kamarád Effenberga, na jehož pozvání tým do Prahy přijel.
Effenberg se s novým týmem teprve sžívá. Byl to však on, kdo patnáct minut před koncem zařídil vyrovnání, když skóroval hlavou.
Za domácí se předtím trefil Braný. „Máme dobrý tým, musíme potrénovat a sehrát se,“ řekl Effenberg.
Jen se mu nechtělo do poločasové soutěže, kdy měl na Steinera střílet padesát střel. Z nich by musel dát dvacet gólů, aby vyhrál sázku.
„Původně měl Stefan hrát jen poločas. Jelikož pokračoval dál, nebyl na to čas,“ vysvětlil Steiner. Libuši se oslava osmdesáti let od založení klubu vyvedla.
