A rok 2010? Třicetiletý pražský rodák zřejmě bude o záchranu bojovat znovu. Tentokrát s týmem střížkovských Bohemians Praha, s nímž podepsal dvouletou smlouvu.
Útočník v květnu skončil na Žižkově, od té doby byl volným hráčem bez angažmá. V minulých dnech pak uspěl ve střížkovském týmu na testech.
Půl roku jste nikde nehrál, ale fyzickou kondici máte skvělou. Jak je to možné?
Asi jsem se udržoval víc než ostatní. Nasadil jsem si tvrdé tréninkové dávky. Cítím se dost dobře.
Takže ten půlrok se na vás nepodepsal?
Já byl pořád připravený, abych mohl na podzim ještě někde naskočit. Pak už jsem ale správnou chvíli trochu prováhal. Ani trh nebyl tak otevřený, jak jsem očekával.
Během podzimu jste jednal s Torontem či s kyperskými kluby. Proč nic z toho nedopadlo dobře?
Toronto bylo narychlo, navíc se nedostalo do play-off, takže sezona pro něj skončila příliš brzy. Ani nabídka nebyla taková, jakou bych si představoval.
A Kypr?
To už bylo po přestupním termínu. Sice mě napadlo, že bych tam šel jako amatér, ale i na to bylo pozdě. O Česku jsem zpočátku vůbec neuvažoval, ale jak odpadalo zahraničí, naši ligu bych bral. Jenže soutěž byla moc rozehraná, zbývalo pět kol do konce.
Údajně jste měl nabídky ze zahraničí i nyní. Můžete k nim říci něco bližšího?
Nebyly to moc atraktivní destinace. A když to byla dobrá země, zase se nejednalo o první ligu. Tady ji ale můžu hrát. Navíc beru ohled na rodinu, v Praze jsem doma.
Takže budete potřetí za sebou bojovat o záchranu.
Situace je samozřejmě vážná, nelíbí se mi. Jsem zvyklý hrát o jiné příčky. Budu se snažit mužstvo vytáhnout nahoru.
Zatím vám příprava vychází dobře. Můžete se zase dostat do vaší top formy?
Těžko říct. Makám na sobě, příprava mi může hodně pomoct. Po pár zápasech se můžu dostat do dobré formy, ale nevím, jestli do té nejlepší. Teď se necítím vůbec špatně a můžu hrát naplno.
Od vašeho triumfu na mistrovství Evropy do 21 let uplynulo téměř osm let. Jak na to vzpomínáte?
No jo, věk vážně nezastavíte. Už uplynula pěkná doba. Byl to velký moment, ale zatím na něj moc nevzpomínám. Už je pryč, každý z hráčů se musí starat o sebe, kde hrát a tak. Až skončím, možná vytáhnu medaile, dresy a poháry a připomenu to dětem. Teď ale musím žít současností.
Z některých vašich bývalých spoluhráčů jsou velké hvězdy. Neříkáte si, že jste to mohl dotáhnout dál?
Byli jsme extrémně silný ročník, takže je logické, že se hodně kluků dostalo do velkých klubů a do reprezentace. Já se do zahraničí také dostal, ve Skotsku jsem si zahrál skvělé zápasy. Repre mi bohužel nevyšla, chyběl kousek. Vždycky jsem o ní snil, ale bylo to jen na mně. Ne všeho může člověk dosáhnout. Někteří kluci dopadli i hůř.
