Ronald de Boer se chystá vyskočit na centr. V šestnáctce po něm hmátne Jiří Němec, na okamžik napne jeho triko a nizozemský útočník se skácí. Penalta! Rozhodčí Collina se stává v mžiku nenáviděným nepřítelem českých fanoušků.
Domácí vítězí 1:0, Češi po další prohře s Francií z turnaje vypadnou.
Ve středu se na Olympijském stadionu v Římě seběhla podobná mela. Sparta senzačně vede 2:1 nad Laziem a sahá po historické výhře českého klubu na hřišti italského.
Jenže obránce Petr Johana si neodpustí letmý dotyk dresu Simone Inzaghiho a ostrý hvizd píšťalky přeruší vítězný sen. Inzaghi se sebere ze země a z penalty vyrovná.
Jsou čeští fotbalisté hloupí tahači dresů? Ale ne. „Je to nešvar, u nás i v cizině,“ říká Michal Beneš, mezinárodní rozhodčí FIFA. Za podobný střet odpískal před rokem penaltu sparťanu Grygerovi na tehdy ještě libereckého Zbončáka.
Tahání za dres nepatří k fotbalu odjakživa.
Přibývá ho v poslední letech se zvyšující se rychlostí hry. Zásluhou dokonalejší televizní techniky a syntetických materiálů dresů je mnohem více vidět. Když Italové na Euru 2000 vyrukovali s novinkou v podobě vypasovaných „cyklistických“ trik, byla jedním z důvodů i horší možnost chytit za ně...
„Někdy si to ani neuvědomíte, je to instinkt,“ uzná Petr Johana. Posuzování zákroků bývá podobné. „V zahraničí ale zabírá hru víc kamer, takže se častěji potvrdí rozhodčího pravda,“ dodá Beneš.
„Záleží, co sudí povolí,“ uvažuje teplický obránce Karel Rada, který byl na hřišti v reprezentaci při Němcově faulu, ale také dva roky působil v Německu.
Jeden zbytečný zákrok tak znehodnotil velký výkon Sparty. „Letěl na nás míč, chtěl jsem to jen ubrzdit,“ hájí se Petr Johana.
Jenže už v první půli dostal za stažení za dres žlutou kartu. Rozhodčí Colombo vzal v úvahu i předtím neodpískaný zákrok Hübschmana. „Sečetl to, jak je běžné,“ prohlásil Giuseppe Bergomi, italský obránce mistrů světa z roku 1982.
„Byl to netaktický zákrok. Inzaghi pořád padá, Johana si měl počínat opatrněji,“ tvrdí Beneš. „Rozhodčí někdy nevidí všechno. Jindy vidí zblízka to, co kamera nezabere. Colombovi to komise FIFA nevytkne.“
Útočníci si pochvalují: Je dobře, že se píská. Aspoň si dají obránci příště pozor. Jenže útočníkovi držení častěji projde. Přidrží si beka na okamžik při startu na míč a jemu pak nezbude než se chytit taky.
Vyjít z vřavy na trávníku se ctí zůstane především záležitostí fotbalové inteligence. Poznat chvíli, kdy si mohu pomoci faulem, nebo kdy se raději uhnout. Stejně jako kdy vyslat přihrávku, nebo podržet míč.
Výhře v Itálii byla Sparta blízko v roce 1997 v Lize mistrů v Parmě.
Tam až ve třetí minutě nastavení nařídil sudí přísnou penaltu za vzdušný zákrok Řepky. Zápas skončil také 2:2. Historie se opakuje, poučení nepřichází.
