"Sednu si do kavárny, budu usrkávat kafe a lidi kolem se budou honit a shánět vánoční dárky. Už to vidím před sebou," vypráví zasněně.
"Mě se ta hektika týkat nebude, já přece odpočívám." Skončil podzim v rakouské lize a brankář Rapidu Vídeň a české reprezentace si užívá.
"Vždyť já už ani nevím, jak taková dovolená vypadá." Fotbalový frmol trávil Maier dlouho bez přestávky. Když před třemi lety ostatní odpočívali po sezoně, on se stěhoval z Liberce do Rapidu, pak za další rok měla rakouská liga zimní pauzu, ale národní tým hrál kvalifikaci.
Po letošním Euru měl Maier dovolenou tři dny, pak se musel hlásit ve Vídni. "Už na sobě cítím, jak si užívám. Konečně nespěchám." V sobotu skončil zápas s Bregenzem, Rapid ho převálcoval 5:0, Maier sedl do auta a upaloval do Liberce. Začínala mu dovolená, končí až 25. prosince.
V neděli už hrál u polských hranic v Jindřichovicích pod Smrkem s bývalými libereckými spoluhráči vesnický zápas pro zábavu.
Bylo zvláštní sledovat brankáře na hrotu útoku. Slíbil nastřílet tři góly, ale nedal žádný.
Kvůli naraženému stehnu nemohl příliš běhat, o přestávce střídal.
Ve středu a ve čtvrtek je pozván na zabijačku, příští týden pak odlétá do Spojených států. Stráví týden v Buffalu u svého kamaráda Dominika Haška, bratra fotbalisty Martina.
"Jaký máme program? Sport, samozřejmě pasivně, zábava, nákupy." Podívají se na hokejový zápas Buffalo - Florida, pak budou v hledišti při zápase basketbalové NBA, chtějí vidět také americký fotbal.
"A musím vidět Niagarské vodopády, já v Americe nikdy nebyl," říká Maier.
V lednu mu bude už pětatřicet, přesto prožívá báječná léta. Je králem v Rapidu Vídeň, lidé si ho váží, spoluhráči uznávají. Společně s Jugoslávcem Savičevičem je v novinách nejlíp hodnoceným hráčem týmu.
Jeho pozice je neotřesitelná. Za dva a půl roku vynechal jediný zápas. To si totiž den před utkáním napustil do vany horkou vodu, pak si lehl k televizi a z legrace zaklínil nohu mezi matrace. "Usnul jsem a noha ztvrdla.
Druhý den jsem nemohl došlápnout na kotník. Raritka, že?" Během podzimu odchytal pět zápasů bez inkasovanému gólu, pomalu se blíží k velké metě: stovce ligových zápasů s nulou. Padesát jich zvládl za Liberec, dvaačtyřicet v Rakousku. "První stovku bych mohl zvládnout do května, pak načnu druhou."
