"Bylo by super ve stejném rytmu pokračovat, ale bude to těžké," říká pětadvacetiletý záložník.
První půle moc fotbalová nebyla. Ve druhé jste předvedli kvalitu. Čím to, že jste Most pak tak výrazně přehráli?
Bylo to opět o tom, kdo dá první gól, což je v této soutěži důležitější dvakrát tolik. První poločas byl hodně opatrný. Most měl možná více ze hry. Ze stran jsme měli dobré náznaky, ale nikdy jsme akce nedotáhli do konce. Po pauze nám pomohl rychlý gól, který nás uklidnil. Z brejků jsme přidali ještě další dva. Jsem rád, že jsme zápas odehráli zase s nulou dozadu. Máme šňůru a doufám, že nám ještě vydrží.
Útočníci se chytali do ofsajdů, kterých bylo nespočet. Byl to jeden z faktorů, proč jste se nemohli dlouho prosadit?
Bylo jich hodně, ale nemyslím, že nějak extra více než jindy.
Dva góly jste dali hlavou. Centrů do vápna létalo z vaší strany spoustu. Bylo znát, že Mostu chyběl zkušený stoper Johana?
Určitě, protože jim obranu vyztužil a s ním by byli silnější. Je pro nás dobře, že nehrál.
Na konci poločasu jste podstoupil souboj, po kterém jste musel být ošetřován. Co se tam stalo?
Asi jsem si do hráče naběhl. Faul to nebyl. Dal jsem si na nos. Bolí ještě teď, ale na to se neumírá.
Hned po přestávce jste se gólově prosadil. Věřil jste si ve vzájemném sprintérském souboji?
Byl jsem dobře rozběhlý. Lukáš Pouček mi míč dobře prodloužil. I když jsem byl tísněný, tak jsme si věřil, že to procpu. Obránce mě trochu rozhodil, ale snažil jsem se situaci ustát, protože penalta by z toho asi nebyla. Trefil jsem balón pravačkou a bodlem, což gólman patrně nečekal. Takže jen tak tak, ale prošlo to do brány.
