Ještě předtím vyťukal místopředseda havlíčkobrodského fotbalu Josef Staněk číslo šéfa okresního svazu Josefa Sojku.
"Dopadlo to dobře. Tak, jak jsme chtěli.“ Dál mu nemusel říkat nic, nemusel ani nikoho jmenovat. Bylo jasné, co mu sděloval: Ivan Hašek se právě stal šéfem českého fotbalu.
O triumfu populárního muže se možná rozhodlo také díky zákulisním jednáním, dohodám a lobbování.
Především však díky vůli bezejmenných činovníků z výkonnostního fotbalu, kteří se vzbouřili proti současnému stavu.
"Skončila doba, kdy z nás někdo dělal ovce. Ozvali jsme se,“ říkal výstižně Staňkův kolega Luboš Novák z fotbalového okresu Praha-východ.
Delegáti valné hromady, kteří v sobotu postavili Haška a jeho muže do čela.
Zvláštní srocení lidí. Do Prahy přijeli nablýskaným ferrari, ale i otřískanými favority. Jedni třeba s milionem v kapse, pro další bylo i sto korun hodně.
Avšak právě v těch druhých, často nebohatých zástupců amatérského fotbalu, se skrývala mohutná moc a síla. Vždyť jen mužů z okresů s hlasovacím právem bylo v sobotu v sále 76. Nebýt jejich sympatií, Hašek by nevyhrál.
Právě k lidem z fotbalově chudšího prostředí má nyní Hašek velký závazek. Už proto, že oni v něj hodně doufají.
"Nechávám na Ivanovi, jak to udělá, ale věřím, že pro nás sežene víc peněz,“ líčil Staněk. "U nás na Havlíčkobrodsku chybějí fotbalu jen za poslední půlrok řádově statisíce, museli jsme sloučit dvě mládežnické soutěže do jedné, protože čtyři kluby se nám odhlásily. A máme strach, že úbytek bude pokračovat.“
Jsou to slova, jež odhalují bídu nynějšího stavu. Bídu, již má Hašek podle Staňka, Nováka a mnohých dalších zažehnat.
"Přitom nejde jen o peníze, ale o vztah, o propojení vrchnosti k nám nejmenším poddaným. O to, aby nás respektovali, protože doteď jsme nikoho nezajímali,“ přibližuje Novák. "Pro nás z vesnic je fotbal dobrovolná řehole a musíme cítit, že někomu záleží na tom, jak žijeme."
A jedním dechem dodává: "Že jim nejsou lhostejní ti dědečci s babičkami, kteří své vnoučky poprvé dovedou na hřiště. Díky nim tady přece rostou noví Nedvědové.“
Novák ani Staněk nemluví učesaně, nejsou zvyklí hovořit do mikrofonů. Složitěji hledají slova a přitom si nervózně upravují kravatu.
Přesto z nich vyzařuje jasný názor, což je velká změna ve srovnání s předchozími volbami 2005.
"Dřív se jen strašilo, Čechy šly proti Moravě a naopak, zato teď jsme jednotní,“ uzavírá Novák spokojeně.
