Ta věta není od věci, protože od soboty ho bolí kotník, který mu přisedl Slovák Hološko. Přesto dnes proti San Marinu chce být na hřišti. Jde o zážitek, o prestiž, o kamarády. Taky o tátu Miroslava, který býval v reprezentaci kapitánem. Ani on nebude v aréně chybět, vždyť to má ze svého baráčku sotva kilometr.
Schválně dnes pozorujte tribuny. Bude to vypadat, jako by přijeli Hujerovi ze slavné komedie Marečku, podejte mi pero! Jen to budou Kadlecovi...
Příbuzní, kamarádi a jejich kamarádi. "Třicet lístků, které dostáváme zadarmo, jsem rozdal hned. Dalších třicet jsem vyžebral u spoluhráčů a dalších sto koupil," počítá Kadlec junior. "A kdyby teď dostal další pětistovku, byla by okamžitě pryč. Lidi pořád volají, že by chtěli lístky. Je to šílené," tvrdí Kadlec starší, vicemistr Evropy z roku 1996.
Aby na jaře viděli reprezentačního obránce hrát v dresu Leverkusenu finále Německého poháru, zorganizovali jeho kamarádi autobusovou výpravu do Mnichova. "S Michalem se znám odmalička, takový zápas jsme si nemohli nechat ujít. Byla to paráda," vzpomíná Ladislav Soviš mladší, bývalý spoluhráč z dorostu.
Dnes mu stačí ujít jen pár kroků z centra města. V místních hospůdkách se neřeší, jestli se v Hradišti vrátí na trávník záložník Rosický nebo o kolik ti hoši ze San Marina prohrají. Hlavní téma zní: Jak bude hrát náš Míša?
Než přestoupil do Sparty a pak do Leverkusenu, odehrál Kadlec 34 ligových duelů za Slovácko, teď se na stadion vrací. Fanoušci pro zápas připravují choreografii věnovanou celému týmu, transparenty věnované přímo Kadlecovi by v hledišti být neměly. Aby se místní miláček mohl soustředit pouze na hru.
"Snad mu to půjde stejně dobře jako v Bratislavě, kde hrál výborně. Pokecáme o tom, až si půjdeme po zápase někam společně sednout," plánuje Tomáš Řešetka, Kadlecův kamarád a brankář z Nedachlebic.
Až se dohraje, Kadlec nikam nespěchá. Doma v Hradišti přespí. Až ve čtvrtek vyrazí do Leverkusenu. "Moc bych si přál odvézt zážitek na celý život."
