Jeho německý celek se teď ukazuje i českým divákům, startuje na zimní Tipsport lize v Děčíně. Rodák ze západních Čech minulý víkend vstřelil vítězný gól do sítě Ústí, ve středu hrál proti Kladnu a čekají ho ještě Teplice.
Nechce se vám zpátky do Česka?
Určitě ne. První ligu už jsem si zahrál v Plzni za Viktorku (devět startů a jeden gól v sezoně 1998/99). Je mi 33 let, dokopu to už v Německu.
Kvůli svému věku nosíte na dresu neobvyklé číslo 33?
Kdepak. Jmenuji se Dobrý, to je ve škole trojka, takže jsem si vzal třiatřicítku. Vždy jsem hrál s devítkou, ale byla obsazená.
Jak dlouho působíte v Drážďanech?
Už třetí sezonu. Ale v Německu jsme déle, už deset let. Magdeburg, Padeborn, Kiel. Všechno třetí liga. Vždy jsem hrál o postup, kluby dobře zajištěné, byl jsem vesměs spokojený. Až v posledních letech mě to trochu táhlo domů, býval jsem hodně daleko. Z Drážďan to mám do Plzně už jen 250 kilometrů.
Čím to, že třetí liga v Drážďanech láká davy diváků?
Postavil se nový stadion a lidi chodí. Fanoušci jsou neuvěřitelní. Na podzim jsme udělali rekord ve třetí lize, na zápas s Kickers Offenbach přišlo 21 tisíc. Máme nejlepší průměr v soutěži, 16 tisíc diváků. Sice ve třetí lize hrají rezervy Bayernu nebo Dortmundu, ale ty lidi netáhnou. Spíš derby jako s Aue nebo Erfurtem jsou vyhecované.
Jak se projevuje fotbalová horečka v Drážďanech?
Hrajeme zápas venku 600 kilometrů daleko, třeba až ve Stuttgartu, já bych zůstal doma, ale fanoušků za námi přijede dva tisíce. Fantazie. Nejde o tom mluvit, to se musí vidět. Posr... třetí liga a tolik lidí! Sice tomu půlka z nich nerozumí, ale to vůbec nevadí.
Jenže asi jsou ostří, když vám vykopali před rokem hroby kvůli nespokojenosti s vašimi výkony.
Ono to bylo v německých novinách nadnesené. Teď hrajeme o záchranu a dá se říct, že to nesou dobře. Nechtějí, abychom byli takhle dole, ale zatím nás pořád podporují. Samozřejmě kdybychom sestoupili, musel bych do Plzně kanálama.
Jak se vám gólově daří?
Minulý ročník jsem jich dal jedenáct, teď zatím jen čtyři. Určitě se to zvedne, jaro mám vždy lepší.
Českých spoluhráčů jste v Drážďanech zažil dost, že?
Iva Ulicha, Pavla Pergla, Tomáše Votavu, Pavla Davida. Ještě předminulou sezonu jsme hráli spolu. Taky tu kopal Slovák Marek Penksa. Byli jsme parta, teď jsem zůstal sám.
Není vám líto, že na vás chodí 16 tisíc diváků, ale v českém fotbale jste téměř neznámý?
Nevadí mi to. Návštěvy, zázemí klubů, to se nedá s Českem srovnat. A myslím, že i úroveň německé třetí ligy je jako druhá u nás. Dokonce jsme loni porazili Kladno a Budějovice, ale to je jen příprava. Jsem Čech a věřím, že je česká liga výš. Bylo by smutné, kdyby ne.
Jak trávíte volný čas?
Trénujeme profesionálně, moc ho není. Jednou týdně se dostanu domů, občas se jedu podívat na fotbal do Ústí. Drážďany mají půl milionu obyvatel, přiroval bych je k Praze, jsou tady kulturní památky. Ale fotbal je tady na prvním místě.