Byl v Mladé Boleslavi, na Slovácku, kde zná pár lidí. "Teď obíhám úřady a dávám dohromady vše kolem návratu," popsal, čím se zabývá.
Už se proslechlo, že možná budete trenérem Slavie...
(smál se). Přečetl jsem si to v novinách. Jediný, kdo se mě na to ptal, byli novináři Blesku.
Na jak dlouho jste měl smlouvu v Egyptě?
Byl jsem dohodnutý na smlouvě na dobu určitou na 18 měsíců. Pak jsme se měli bavit podle výsledku na mistrovství světa o další.
Novou nabídku jste nedostal.
Byly náznaky, že za úspěch by byla považovaná účast týmu v semifinále, a to se nestalo. Vypadli jsme s Kostarikou v osmifinále. Věděl jsem, že pokud se do semifinále nedostaneme, nikdo mi nic nabízet nebude. Tak to i dopadlo.
Byli Egypťané z výsledku mistrovství světa zklamaní?
Byli zklamaní z toho, že se nám postup dál nepovedl. Další je otázkou. Jestli na to bylo, jestli jsme měli takový tým, který se mohl dostat do semifinále.
Vypadnutí s Kostarikou bylo dost smolné?
Nemyslím si, že by byla o tolik lepší. Nám se prostě nepovedlo dát gól, jako se nám to povedlo předtím třeba s Italy nebo Trinidadem. Když už jsme měli velkou šanci, zachytal výborně gólman, který byl nakonec vyhlášený nejlepším brankářem celého mistrovství. Neviděl jsem to naše vystoupení jako propadák. Odehráli jsme tam dobré zápasy. Ale potřebujete i trochu štěstí, a když ho nemáte, nepostoupíte.
Kostarika pak hrála o třetí místo.
Porazila Arabské Emiráty, hrála vyrovnaný zápas 70 minut s Brazílií a prohrála nula jedna. O třetí místo vedla pět minut před koncem jedna nula s Maďarskem. Hrála tam velmi dobře.
Stejně je zajímavé, že s Itálií jste sehráli vynikající zápas (poznámka: 4:2 pro Egypt) a s Kostarikou i s Paraguayí jste se moc neprosadili.
Porazili jsme Trinidad, byli jsme pod tlakem. Byl to těžký úvodní zápas. Na tribuně 75 tisíc diváků a prezident. Hráči to zvládli a vyhráli jsme čtyři jedna. Pak přišla euforie. Hráli jsme s Paraguayí. Dokud to bylo jedenáct na jedenáct, byl to vyrovnaný zápas a měl úroveň, i když jsme prohrávali. Pak jsme dali gól, ale soupeř měl vyloučeného hráče a to nám spíš uškodilo. Gól jsme dostali ze standardní situace v nastaveném čase. Byla tam menší koncentrace. Všichni si mysleli, že to skončí remízou. Ta by stačila na postup.
Pak jste porazili Italy, to byla pro fanoušky asi velká radost.
Itálie hrála otevřený fotbal a to nám vyhovovalo. Naopak jsme chtěli pořád hrát ofenzivně. Byli jsme domácí a chtěli jsme se prezentovat dobrou útočnou hrou. Všechny statistiky našich zápasů včetně prohraných vyzněly kladně pro náš tým. Ale po Itálii přišla obrovská euforie. Vyhráli jsme skupinu, dali jsme v ní ve třech zápasech i s Itálií devět branek a to byla fantazie.
Ten optimismus asi hodně škodil...
Najednou byl obrovský optimismus a najednou neviděl nikdo Kostariku jako soupeře. Všichni už kalkulovali o tom, s kým budeme hrát semifinále. Věděli, že po Kostarice by byla Venezuela, nebo Arabské Emiráty. To se všem zdálo hratelné. Tomu podlehli i hráči a necítili takový respekt. Dnes si dovolím tvrdit, že kdyby se hrálo třeba s Čechama, což bylo v určité chvíli reálné, nebo proti Americe, tak by tam byl větší respekt od hráčů i médií. A to by nám vyhovovalo více, než když nás postavili do pozice favorita proti Kostarice.
Egypt ale často tak daleko nebyl.
Když to vezmu z historického pohledu, dosáhli jsme druhého největšího úspěchu v historii egyptské dvacítky. V roce 2001 byl Egypt na mistrovství světa v Argentině třetí. Pak se jednou dostal do osmifinále, ale nevyhrál skupinu. To byl třetí.
Co vůbec obnášelo trénovat mladé fotbalisty Egypta?
Nebyl ze mě klasický fotbalový trenér reprezentace, který má jednou za dvaměsíce týdenní sraz a pozoruje zápasy. Měl jsem rok a půl v podstatě klubovou práci. Minimálně 14 dnů v měsíci jsem je měl na kempu. A letos od března jsme v podstatě měli jeden dlouhý kemp až do mistrovství světa. To jsou podmínky, které bych jinde na světě asi ani neměl. Bylo to hodně tréninků.
Co všechno jste v přípravě měli?
Kromě klasické přípravy jsme se zaměřili například i na technicko taktickou stránku. To jim dlouhodobě chybí. Jsou v podstatě velmi dobře vybavení fyzicky i individuálně, ale chybí jim hra v různém rozestavení. Útočné i obranné standardní situace, jak to takticky zvládnout. To bylo pracné, protože o něčem slyšeli hráči poprvé. Navíc jsem s nimi začal hrát na čtyřčlennou obranu. Celý Egypt v podstatě hraje na tři obránce s klasickým liberem.
Jistě máte statistiku, jak jste si vedli. Kolik bylo zápasů a jaké jste měli další výsledky?
Za ten rok a půl jsme odehráli 55 mezinárodních zápasů. To je tady pro reprezentaci porce na čtyři roky. Vyhráli jsme loni v létě mistrovství severní Afriky v Maroku. Zúčastnili jsme se velkého turnaje v Toulonu ve Francii, kde hrály jedenadvacítky. Nepostoupili jsme do semifinále, ale třeba jsme prohráli dva tři s Argentinou a hráli jsme tam výborné zápasy. I přesto, že naši soupeři byli většinou do jedenadvaceti let.
Jaké další akce jste zvládli?
Hráli jsme turnaj v Egyptě za účasti Ghany nebo Nigérie. A nové mistry světa z Ghany jsme porazili v Káhiře čtyři jedna. Před mistrovstvím světa jsme hráli jeden z největších turnajů Suvon Cup v Koreji. Hráli jsme na stadionu v Soulu, kde se hrály i zápasy mistrovství světa. Byli jsme za domácí Koreou druzí. Před Japonskem i před Jihoafrickou republikou, která byla také na mistrovství světa v Egyptě.
Co říká celková bilance z pětapadesáti odehraných zápasů?
Jestli se nepletu, prohráli jsme jich celkem asi jen čtrnáct. Včetně mistrovství světa. Když to hodnotím s odstupem, myslím si, že jsme udělali velkou práci. Ani v ohlasech po mistrovství světa jsme nebyli kritizovaní za předváděnou hru. Ale samozřejmě v Egyptě nikoho tolik předvedená hra nezajímala. Zajímal je tam výsledek a ten prostě kvůli vypadnutí s Kostarikou nebyl.
Naučil jste se mluvit arabsky?
Naučil jsem se tak stovku výrazů. Byl jsem schopen dát hráčům nějaký pokyn. Ale dát dohromady celé věty, to je složité i co se týče výslovnosti. Chválili mě, že jsem něco i arabsky odpověděl a něco jsem zvládl, ale abych mohl tvrdit, že říkám celé věty, to ne. Domlouval jsem se anglicky a měl jsem tlumočníka. Ramzi uměl i německy, takže při zápase dával pokyny hráčům on.
