Je to tak doslova, protože Juventus je prvním profesionálním klubem v zemi, který bude stadion vlastnit. Po vzoru anglických klubů chce jeho provozováním vydělat.
Předseda národního svazu Giancarlo Abete za to vedení mnohonásobného mistra pochválil: "Je mizérií italského fotbalu, že kluby nemají své vlastní stadiony." Ten první v severoitalském průmyslovém městě se budoval dva roky s rozpočtem 100 milionů eur.
Stadion je zatím "bezejmenný", ale společnost Sportfive, najatá na provoz a marketing, si jako jeden z úkolů vytkla najít lukrativního partnera, po němž nový stánek nazve.
Ve čtvrtek turínský tým v novém domácím prostředí remizoval v exhibičním zápase 1:1 s třetiligovým anglickým týmem Notts County, jehož dresy v roce 1903 inspirovaly zakladatele italského klubu, aby hráčům pořídili stejné místo starorůžových.
Klubová ikona Alessandro Del Piero nešel daleko pro silná slova: "Je to kulturní revoluce a taky revoluce ve fotbalu." Velezkušený záložník má na dané téma asi nejvíc co říct, protože od roku 1993, kdy se stal hráčem Juve, zažil veškeré stěhování a útrapy s ním spojené.
Po roce 1990, kdy klub nejprve s pompou začal hrát na Delle Alpi, zbudovaném pro mistrovství světa, Del Piero zažil často poloprázdné hlediště pro 67 tisíc diváků. Fanoušci si stěžovali, že musí cestovat na kraj města a hlavně na hru dobře nevidí.
Po šesti letech se Juventus stal hostem na místním Olympijském stadionu, jenž byl přebudován z jeho starého Comunale. Ač tam hrál domácí zápasy, byl i hostem, protože opravdu doma tu je populární městský klub AC Torino.
Teď se mohou fanoušci Juventusu rochnit blahem. Nejbližší místa jsou v nové aréně pro 41 tisíc diváků od hrací plochy 7,5 metru, nejvzdálenější 49 metrů. Jen vzdálenost od centra zůstává, protože Juventus Stadium vyrostl na místě Delle Alpi.
Turínský klub odkoupil jen dvacet let starý neoblíbený stadion od města. Očití svědci tvrdí, že jim tu leccos staré časy připomíná, ale klubový prezident Andrea Agnelli vidí podstatnější věci:
"Dokončili jsme projekt ve velice složité a nejisté době jak z hlediska toho, kde se nachází klub, tak v makroekonomickém kontextu. Je to ukázka naší vůle změnit finanční situaci našeho klubu i vlastnické zvyklosti v Itálii."
Juventus po korupčním skandálu a přeřazení do druhé ligy nedokázal ani po návratu mezi elitu navázat na nesporné úspěchy z konce minulého století. Vinou překotných událostí se ostatně aspoň o dva roky zpozdilo i budování nového stadionu.