Do kádru jihlavských fotbalistů se vrací Simr se Štohanzlem

Jeden postup do nejvyšší soutěže už s FC Vysočina společně slavili. Poté, co následně jihlavský klub opustili, se do něj nyní vrací. S jediným přáním: pomoci aktuálně druhému celku druhé ligy znovu mezi českou fotbalovou elitu.

Bohemians - Jihlava

"Postup byl zatím můj největší fotbalový zážitek. Nejvíc, co jsem dosud dokázal," říká záložník Jan Štohanzl. "Chtěl bych si ho ještě jednou zopakovat." "Chci se zpátky dostat do vrcholového fotbalu a s Jihlavou postoupit do první ligy," má jasno útočník Pavel Simr.

Oba hráče, kromě jihlavskými fanoušky vítaného návratu do týmu, spojuje také další věc. V posledním půlroce si příliš pobytu na fotbalovém trávníku neužili.

"Bohužel to nebylo jen o sportovní stránce, měl jsem hodně zranění," stěžuje si Štohanzl, jemuž se přestalo dařit v prvoligových Teplicích.

"Změnil se trenér a novými nedával příležitost. Takže nejlepší řešení bylo změnit dres." Ještě více zklamání si prožil starší Simr. V mateřském Brně se nikdy nedokázal prosadit do základní sestavy prvoligového A-týmu, navíc mu nevyšlo ani hostování ve slovenské Corgoň lize.

"Byl jsem tam de facto na tři měsíce. Jenže výsledky nebyly takové, jaké si představovali," vrací se k nevydařenému angažmá v Nitře. "Ani mé výkony nebyly odpovídající. Takže jsme se domluvili na ukončení spolupráce."

Po návratu se sice zapojil do tréninkového procesu třetiligové brněnské rezervy, poté se ale podrobil plánované operaci oka. "Ta se zdařila, vše je v pořádku," mohl si alespoň oddechnout. "Musím to zaklepat, je to v klidu."

Do zápasového režimu se už ale nevrátil. "Asi deset dní po operaci jsem měl volno, poté jsem začal ob den posilovat. Po fyzické stránce jsem na tom dobře, teď uvidíme, jako to bude vypadat herně," přemítá před začátkem zimní přípravy.

Přesto, že oba hráči působili v posledních měsících v jiných klubech, o dění v jihlavském týmu se nepřestali zajímat. "S klukama jsem byl v kontaktu. Když jsem měl volno, byl jsem se občas podívat na jejich zápasech. Takže jsem měl o všem dobré informace," pochvaluje si Štohanzl, podle kterého nyní nebude problém "zapadnout do kabiny".

"Pár kluků z těch, se kterými jsem v Jihlavě hrával, tady ještě je. A z těch, kteří přišli až po mém odchodu, spoustu znám," líčí jihlavský odchovanec, jenž s fotbalem začínal v nedaleké Polné.

"Ani já nejdu do neznámého prostředí, naopak," pochvaluje si Simr. "Musím se poznat pouze s těmi novými. Ale to bude bez problémů."

Důvěrná znalost prostředí je podle Simra, jenž v Jihlavě během své kariéry už dvakrát z Brna hostoval, výhodou. "Každopádně. Kdyby mě lidé z vedení neznali, možná by mě sem po těch třech měsících nic nedělání ani nevzali," uvědomuje si. "Vedení mi věří, já jsem na Jihlavu taky zvyklý, takže je to ideální."

Oproti svým předchozím angažmá v Jihlavě se koncový útočník tentokrát stal kmenovým hráčem FC Vysočina. "Je to velká a pozitivní změna. Mám tu smlouvu na tři roky, tak věřím, že tu takovou dobu i zůstanu," doufá.

Osobní cíle pro jarní část sezony jsou podle obou hráčů jednoznačné. "Pokusím se podávat takové výkony, jako když jsem tu byl před tím," připomíná Simr své předchozí výkony, během kterých ve 39 zápasech nastřílel 21 branek.

"Hlavní ale bude, abych co nejvíce hrál. Je tu totiž těžká konkurence." Podobné přání má i Štohanzl, jenž dosud dres jihlavského A-týmu oblékl ve 21 druholigových a 13 prvoligových utkáních. "Potřebuji hrát, abych dohnal manko, které jsem v posledním půlroce měl," tvrdí.

"Věřím, že to bude ještě lepší, než to bylo, když jsem v Jihlavě hrál naposledy. Vždyť jsem starší a mám více zkušeností."

Bulharská posila Bogdanov: chci hrát první ligu

Další poměrně exotickou posilu získali do svých řad druholigoví jihlavští fotbalisté. Po dvou Brazilcích Gabrielovi a De Oliverovi rozšířil cizineckou legii FC Vysočina Bulhar Lubomir Bogdanov. Šestadvacetiletý fotbalista při prvním setkání upoutá svou dobrou znalostí češtiny "Úplně perfektní zatím není," brání se s úsměvem.

"Je to ale slovanský jazyk podobný bulharštině, takže po šesti až osmi měsících v Čechách jsem přestal mít s komunikací potíže."

Přestože ani místní prostředí a kultura nemají podle Bogdanových slov k jeho mateřským příliš daleko, prožil po příchodu do Čech šok. "Před tím jsem totiž hrál v Americe. A najednou jsem přišel do Blšan, malé vesnice," líčí s úsměvem. "Ale jinak se mi tady líbí."

V dresu severočeského týmu si v květnu 2007 zahrál také v Jihlavě. "Bylo to před dvěma roky a líbilo se mi tu," vzpomíná. "Bylo vidět, že Jihlava je mančaft s tradicí." Další sezonu, už v nedalekém Mostě, ochutnal také českou nejvyšší soutěž. Z té však Baník před tímto ročníkem sestoupil.

"Čekal jsem, že se budeme hned chtít vrátit. To se ale asi nepovede," tuší Bogdanov, že devítibodová ztráta Mostu na postupové příčky je příliš velká. "Přitom jsme sezonu začali dobře.
Jenže přišla série, kdy jsme nevyhráli asi čtyři zápasy. A při vyrovnanosti druhé ligy jsme rázem v tabulce klesli," popisuje.

S radostí proto přijal nabídku jihlavského vedení. "Zavolal mi trenér Marko a říkal, že o mě mají zájem. A tak jsem přišel," líčí. "Chci hrát první ligu, takže doufám, že do ní postoupíme," dodává odhodlaně.