Slavia prohrávala 0:1, byla horší, na Liberec nestačila. A tak trenér Karel Jarolím o přestávce stáhl nevýrazného Černého, kterého nahradil právě Necidem.
Brzy devatenáctiletý útočník se mu za důvěru už po pěti minutách odvděčil gólem. Na hrudi zpracoval centr z levé strany od Šventa a tvrdou střelou vyrovnal na 1:1. Byl to jeho už osmý ligový gól. Ale Slavii to nic platné nebylo.
Tomáši, když jste šel na hřiště, věřil jste, že dáte gól?
Abych řekl pravdu, tak jsem si věřil. Jsem rád, že jsem dal gól, ale bohužel nic neznamenal. Radši bych ho vyměnil za vítězství.
Pomohlo vám psychicky mistrovství Evropy, na kterém jste vstřelil čtyři góly a stal jste se nejlepším střelcem turnaje?
Určitě. To si hned pak věříte, máte větší sebevědomí.
Cítíte, že máte ve Slavii jinou roli než v reprezentaci?
Ty role jsou trošku rozdílné. Vždyť v reprezentaci se čekalo, že tým potáhnu a budu dávat góly. Tady ve Slavii tahoun nejsem.
Teď dáváte góly i ve Slavii. Kdy se z náhradníka stanete oporou základní sestavy?
To je otázka pro trenéra. Já musím hlavně pořádně trénovat a v zápasech podávat maximální výkony. Pak se můžu dostat i do sestavy.
Velký rozruch vzbudila první branka. Fauloval před gólem Nezmar, nebo ne?
Myslím, že to byl jasný faul. Bylo tam držení Marka Jarolíma, takže jsme nemohli zahrát ofsajd systém. Navíc pak Honza Nezmar trefil břevno a míč se odrazil zase k němu. Prostě v té situaci měli štěstí.
Co s týmem může porážka udělat?
Je to teprve začátek sezony, ale musíme na to rychle zapomenout. Ve středu hrajeme další zápas s Příbramí a to už musíme zvládnout.
Na sever Čech vás přijelo podpořit hodně fanoušků. Vnímali jste jejich podporu?
Ano, hnali nás celý zápas. Škoda, že jsme se neodměnili vítězstvím.
