1. Mistr usnul.
I když je pravda, že vyhrávat vás nikdy neomrzí, žádný sportovní král se nevyvaruje ztráty motivace. Alespoň chvilkové. A Slavia letos zaspala. Soupeři k ní přestali být vlídní a mistr zdaleka nezůstal dokonalý. Chybuje a ztrácí.
2. Vypadni, kapitáne!
Když slávisté na začátku letní přípravy oznámili, že mužstvo opouští kapitán Erich Brabec, byl to šok. Muž, na kterém stála klubová reklama, defenziva i týmový duch, musel pryč. Trenér Jarolím se rozhodl, že se mu Brabec přestal hodit, a fanoušci to dodnes pořádně nepochopili.
Ať byl důvod jakýkoli, element Brabec rozhodil celý klub. Prásknutí proslulého Jarolímova biče bylo příliš silné a bolestné. V roli stopera by se ještě dal Brabcův odchod nahradit, v roli vůdce nikoli.
3. Letní revoluce.
Byla příliš razantní. Karel Jarolím je ve Slavii vlastně neomezeným vládcem, ale tentokrát udělal zbytečně velký humbuk. Tým, který dokráčel k dalšímu titulu, z poloviny rozboural a přebudoval. Vrátili se Vlček s Krajčíkem, nově přišli 20milionový univerzál Hloušek, obránci Vomáčka s Čelůstkou a spousta neznámých cizinců.
Efekt letních změn je pochybný. Kupříkladu zatím naprosto nevychází Jarolímova prognóza, že tuniský defenzivní štít Ragued bude kvalitnější než někdejší objev Tavares.
4. Trapas s Tiraspolem.
Nevyřadit moldavský Šeriff Tiraspol, to byla ostuda, která ještě víc pošramotila český klubový fotbal. "Mrzí nás to, ale jsme tak silní, že to ustojíme," slíbil obránce Benjamin Vomáčka po výbuchu ve 3. předkole Ligy mistrů. Sliby, chyby.
5. Rozháraný start.
Pokažený vstup do pohárové sezony s Tiraspolem ovlivnil i start do ligy. Za úvodní remízu 1:1 s Boleslaví mohli být slávisté rádi, porážku v Brně už zvrátit nemohli: dvě kola, jeden bod.
"Nesmíme podlehnout panice," říkal mladičký kapitán Marek Suchý. Ne, panika nenastala, ale neklid rozhodně ano. Loni měla Slavia po třetině soutěže 25 bodů ze 30 možných, letos pouhých 16.
6. Návrat pochybností.
Po dvou titulech a historickém postupu do Ligy mistrů se zdálo, že vlna euforie poponese Slavii mezi sebevědomé kluby, které o sobě nikdy nepochybují. Jenže teď se skepse vrátila. Loňská pohoda je pryč.
I záložník Marek Jarolím, trenérův synovec a opora minulé sezony, přiznal: "Ve Slavii si nikdo nemůže být ničím jistý. Jsem rád, že jsem pryč." A odešel do Jablonce.
7. Čachry s brankáři.
Další důkaz, že fotbalový ráj leží jinde než ve slávistickém Edenu. Do role jedničky koupil klub Lotyše Romanovse, který však zatajil svůj trest pro evropské poháry a logicky se dostal do nemilosti.
Veterán Vaniak pokazil první ligový zápas a hned mazal z branky. Jenže zelenáč Hanuš, poslední varianta, se mezi tyčemi třásl. A tak se v situaci ožehavého postu vracíme k Vaniakovi. Podivný kolotoč, že?
8. Chybí střelec.
Problém, který poznáte na první pohled. Spolehlivý kanonýr patří ke klíčům k úspěchu. Slavia ho nemá. Nejlepším střelcem je zatím čtyřgólový Šenkeřík, jenže tomu v bilanci vydatně pomáhá hattrick proti Bohemians Praha.
Hloušek se trefil dvakrát, Vlček mlčí, Naumov je zatím jen karikaturou neomylného snajpra. Přiznáváme bez mučení, i MF DNES se nechala v červnu přesvědčit, že nákup makedonského útočníka bude hit.
9. Není kde se odrazit.
Slávisté už pár týdnů mluví o tom, že se konečně odrazí za lepším. Po postupu do Evropské ligy to měl být zápas v Janově, ale skončilo to 0:2. Pak tedy doma s Lille? Ne, přišel výbuch 1:5.
Tak derby se Spartou? Ne, i tam to byla nuda a porážka 0:1. "Věřím, že jsme psychicky natolik silní, že se z toho dostaneme," reagoval Zdeněk Šenkeřík. Ale takhle už se Slavia marně chlácholila několikrát.
10. Kouzlo Edenu vyprchává.
Bývala to nově vybudovaná pevnost, které se soupeři báli. Pořád je Eden krásný stadion, na kterém se báječně fandí, ale slávisté na něm v lize ztratili už 5 bodů z 15 a v pondělí poprvé padli v lize.
A taky neporazili Tiraspol. A zesměšnili se s Lille. Je dost možné, že kouzlo Edenu přestává fungovat. Zatím v sezoně nefunguje ani Slavia.
