Minulé pondělí se trenér David Vavruška posadil do kukaně pokladny na libereckém fotbalovém stadionu a osobně prodával permanentky na příští sezonu. Ve středu s Libercem triumfoval v Poháru FAČR proti Jablonci a společně s hráči se po jinak zpackané sezoně radoval ze zisku cenné trofeje. V sobotu překvapivě oznámil: „Končím!“
Vavruška nepovede Liberec do letních bojů kvalifikace Evropské ligy. Odchází do Teplic, které mu předložily lákavější podmínky. „Těžko se mi o tom mluví, nerad bych rozpitvával důvody. Dostal jsem nabídku, kterou jsem zvažoval,“ řekl Vavruška poté, co dovedl v posledním kole Liberec k vítězství 5:1 nad Českými Budějovicemi.
Co vás tedy vede k odchodu z Liberce?
Nabídka z Teplic pro mě byla zajímavá rozsahem práce, která se netýká jen vedení mužstva, ale i jeho tvorby. Budu mít větší možnost seberealizace. V Teplicích už jsem v minulosti pracoval, znám tamní prostředí, takže nejdu do cizího.
Byly v pozadí spory s vedením Liberce?
Ne. Žádné spory s vedením klubu jsem neměl, zaujala mě šíře teplické nabídky.
Jak reagoval na váš odchod majitel klubu Ludvík Karl?
Majitel je na výměny trenérů z minulosti zvyklý. Měli jsme spolu vždy výborný nadstandardní vztah a hrozně si toho vážím. A v téhle otevřenosti probíhal i náš rozhovor.
Teplice na rozdíl od Liberce nehrají evropské poháry. Tohle jste nezvažoval?
Poháry v mém rozhodování nehrály roli.
Není vám líto, že odcházíte? S Libercem jste vyhrál pohár, výkon hráčů se zvedl…
Já už jsem několikrát říkal, že jsem pragmatik. A nic není tak černé ani růžové, jak to možná zvenčí vypadá. Ano, cítil jsem, že mám u mančaftu dobrou odezvu, že za sebou jdeme. Měl jsem v Liberci dobrý pocit z práce a doufám, že se mi bude dařit i dál. Hodně budu vzpomínat hlavně na atmosféru na stadionu U Nisy, ta byla opravdu úžasná. Přijetí od fanoušků bylo vždycky skvělé, což si ani nedovedu moc vysvětlit, protože já v civilním životě zas tolik kámošů nemám.
Fanoušci čekali, že v Liberci zůstanete. Nebojíte se, že váš odchod budou brát jako zradu?
Poprvé jsem byl na lavičce hodně nervózní. Nevěděl jsem, jak se k mému odchodu budou fanoušci stavět. Ale oni to ustáli s nadhledem. Hrozně by mě mrzelo, kdyby potom, co se nám s mužstvem povedlo, fanoušci považovali můj odchod za zradu. To snad ani nejde. Myslím, že jak s vedením klubu, tak s fanoušky si navzájem nic nedlužíme. Fanoušky Liberce považuju za trpělivé a právě jejich bezmezná trpělivost pomohla zachránit tým v lize, o tom jsem přesvědčen.
Po utkání jste šel ke kotli. Co jste divákům říkal?
Já k fanouškům chodím vždycky, mám rád kontakt s nimi. Byl jsem v nervózním očekávání, protože kotel v tu chvíli ztichl. Lidé se mě ptali na důvody odchodu, ale to je po utkání strašně složité vysvětlovat, to bychom tam museli stát hodinu. Doufám, že fanoušci respektují, že jsem za nimi šel. Slovan Liberec je značka a pochybuju, že stojí a padá se mnou.
