Ale stalo se, národní tým se na povinné tři body pořádně nadřel. Až díky dvěma hlavičkám Milana Škody urval vítězství, které výrazně přiblížilo účast na evropském šampionátu ve Francii. Pomohly i výsledky soupeřů, o těch ale Pavelka ve chvíli, kdy přišel mezi novináře, ještě nevěděl.
Turci remizovali, Nizozemci dokonce prohráli. Co tomu říkáte?
No, tak to je hodně zajímavé. Teď je to na nás, tyhle výsledky nám nahrávají. A tím víc se potvrzuje, jak to jsou proti Kazachstánu důležité tři body.
Ale hodně vydřené. Cítili jste tlak, když dvacet minut před koncem pořád svítilo na tabuli skóre 0:1?
Ani ne. Věřil jsem, že systém, kterým jsme hráli, přinese ovoce, jen jsme museli být trpěliví. První gól sice padl docela pozdě, ale pořád jsme věřili ve vítězství a herní styl se neměnil. Druhý gól pak přišel zaslouženě.
Vy jste do kvalifikace skočil jako nováček a hned jste hrál tak napínavý zápas. Jak jste to prožíval?
To si člověk nevybere. Když se dostane do nároďáku, nemůže si vybírat, v jakém zápase nastoupí poprvé. Jsem rád, že jsem šanci dostal a odehrál svých prvních devadesát minut. Strašně si toho vážím.
Na konci jste dokonce mohl dát gól, nebezpečně jste střílel.
Trefil jsem Škoďáka, tak jsem doufal, že to ještě nějak tečne. Měl jsem asi tři střely, tahle byla nejnebezpečnější, ale nezapadlo to tam. Tak snad příště.
Rozhodly góly Milana Škody. Věřil jste, že právě on utkání může zlomit?
Věřil. Dávali jsme docela dost centrů, ale Lafi tam byl sám, nebo jsme trefovali prvního hráče. Škoďák je ve vápně hodně důrazný, což dvakrát potvrdil, když všechny sroloval a krásně to tam uklidil. Věřili jsme, že to zlomíme.
Než šel o poločase Škoda na hřiště, bylo v kabině dusno?
Trochu ano, protože jsme dostali gól ze standardky, o kterých jsme věděli, že je mají nebezpečné a připravovali jsme se na ně. Měli i několik brejků, to jsme si taky museli vyjasnit. A hlavně nás trenér nabádal, abychom vytrvali ve snaze směrem dopředu.
Měli jste velké problémy, ale stačilo pár minut a jste jednou nohou na Euru...
To bych úplně neřekl, hotovo ještě není. Ale je úžasné, že zbývají poslední kroky a máme to ve svých rukou. Kdyby se to povedlo, bude to obrovská euforie.
