Ten se první den na srazu mohl cítit jako doma. Popovídat si mohl nejen s klubovými spoluhráči Koubkem a Šuralem, ale i s řadou mladších hráčů, které potkal při předchozím angažmá ve Spartě nebo působení v mládežnických reprezentacích.
„První dojmy jsou jen příjemné. Zabydlel jsem se, chvíli jsme poseděli s klukama u kafe a pak už přišly povinnosti. Bylo potřeba se rychle rozkoukat,“ usmíval se během setkání s novináři před zápasy s Kazachstánem a Lotyšskem.
Co jste prožíval, když jste se dozvěděl, že patříte do nominace?
Měl jsem už pár dní předtím nějaké signály, ale dokud to nebylo oficiální, tak jsem se tím nezabýval. Nakonec jsem se to dozvěděl od Ládi Krejčího, sám jsem nominaci nesledoval. Bylo to samozřejmě příjemné, je to nejvíc, čeho člověk může dosáhnout. Obrovská motivace do další práce.
Už několikrát jste byl v nominaci jako náhradník, teď jste se dočkal první pozvánky. Čemu za ní vděčíte nejvíc?
Stejně jako ostatním klukům z Liberce, taky mi prospělo, že jsme v Evropě a hráli jsme předkola. Pokud mají hráči tuhle možnost, tak jsou víc vidět a měřítko je trochu přísnější než v české lize. Pomohla mi samozřejmě i obrovská marodka, v reprezentaci chybí několik stabilních hráčů. Ale to k fotbalu patří - teď jsem tady a budu se snažit být plnohodnotným členem týmu.
Trenér Vrba naznačil, že by se vás nebál postavit od první minuty. Jak se to poslouchá?
Samozřejmě jsem si to přečetl, je to příjemné. Moc si toho vážím, asi za to hodně vděčím hře, kterou teď v Liberci praktikujeme. Trochu se mi změnil post, svědčí to mně i celému týmu. Jsem rád a jestli mi to pomůže do základní sestavy reprezentace, budu mít dvojnásobnou radost.
Jak přesně se změnila vaše pozice na hřišti?
Dřív jsem hrál takového toho záložníka, kterému se dneska moderně říká box-to-box: lítal jsem víceméně všude a tím, že jsme neměli danou rozehrávku odzadu, hodně jsem musel bojovat ve středu pole. Teď se to trochu změnilo, trenér Trpišovský chce hrát fotbal už od našeho gólmana, takže zakládám rozehrávku a snažím se to posouvat dál. Nedostávám se tolik do zakončení, ale práci se snažím odvést jinde. Nevadí mi to, cítím se tam dobře. Mám hodně míčů a sebevědomí jde nahoru. Pak si dovolím i to, co normálně ne.
Sedí vám nový post víc?
Nikdy jsem se úplně nepovažoval za defenzivního záložníka, ale sžívám se s tím a poslední zápasy se mi to plnilo mnohem lépe. Měl jsem i víc vyhraných soubojů, na to se zaměřuju, abych ještě zlepšil defenzivní hru. Pořád je na čem pracovat, ale cítím se tam zatím asi nejlíp.
Výhodou pro vás může být, že reprezentace je co se týče herního stylu Liberci docela podobná, ne?
Právě. Je to moderní a trenér Trpišovský se taky nebál to zkusit. Ale asi jsme nečekali, že si to sedne tak rychle a že to hned ponese výsledky.
Jindřich Trpišovský je navíc v lize nováčkem. Napadlo by vás, že se právě pod ním Liberec tak zvedne?
Je potřeba před ním smeknout. Hodně se změnil kádr, ale ten risk vyšel na sto procent. Jsme za to všichni rádi, asi ani trenér nečekal, že to půjde takhle hladce.
Teď ale přijde řada těžkých zápasů v Evropské lize, vy se můžete usadit v reprezentaci. Jak takhle nabitý program zvládnout?
Samozřejmě je to těžké, o tom jsme se přesvědčili už před dvěma lety. Ale proti minulému působení v Evropské lize máme teď širší kádr. Hráčů, kteří mohou naskočit, máme teď spoustu. Konkurence je velká, snad se to protočí tak, abychom zvládali i ligu. Ta je pro nás stejně důležitá jako Evropská liga.
Ligu jste si už kdysi zahrál i ve Spartě, pořádnou šanci jste ale dostal až v Liberci. Podobně na tom byli třeba Frýdek nebo Skalák, další nováčci v reprezentaci. Ukazuje se teď, že jste odchodem ze Sparty udělali dobře?
Kluci i já víme, že když jsme tehdy ve Spartě působili, ještě jsme na základní sestavu neměli. Věděl jsem, že mi pomůže, když půjdu jinam a Slovan mi dal šanci. Ohromně nás to všechny posunulo, Sparta je přece jen top klub a prosadit se tam je ohromně těžké. Odchod do Liberce jsem nebral jako krok zpátky a ani to, že se mi teď daří, neberu jako satisfakci.
Vypadá to, že pro mladé hráče je vaše cesta ideální, ne?
Ano, asi je to ideální recept. Někteří třeba nechtějí odcházet, ale já si vážím toho, čím jsem prošel. Byl jsem ve druhé lize, pak jsem šel postupnými krůčky. Pro mladého kluka je nejdůležitější hrát a hrát. Ani v Liberci jsem nečekal, že hned naskočím, v té době tam byl hodně kvalitní kádr. Ale šanci jsem dostal a potvrdilo se mi, že jsem zvolil asi nejlepší cestu, jak se do velkého fotbalu prosadit. Pokud nejste extra talent typu Láďa Krejčí, Pavel Kadeřábek nebo Venca Kadlec, je to ve Spartě těžší.
Martin Frýdek se v Liberci rozehrál tak, že už je zpátky na Letné. Neláká návrat i vás?
Nikdy neříkej nikdy, ale jsem ve Slovanu spokojený. Vykopali jsme Evropskou ligu, líbí se mi tam, nepošilhávám po jiném angažmá. Soustředím se jen na současnost.
A ta je hodně příjemná. Prožíváte nejlepší období kariéry?
Pořád jsme na začátku sezony, ale určitě je to můj dosavadní vrchol. Jsem rád za všechno, co se teď událo a vím, že za to vděčím Slovanu i pevnému zdraví. To mě loni zlobilo, tehdy jsem o reprezentaci nepřemýšlel. Chtěl jsem být hlavně zdravý a pomoct Liberci, všechno to pak takhle hezky zapadlo.
Ještě hezčí by pro vás bylo, kdybyste proti Kazachstánu opravdu vyběhl v základní sestavě. Věřil byste si?
Když už jsem tady, tak bych si troufnul. Pořád je tu hodně fotbalistů, kteří mají mnohem víc zkušeností, ale pokud na mě trenér ukáže, budu se snažit odvést maximum.
