„Že jsem proti nim tradiční střelec? To ne... Tak se to prostě sešlo,“ říkal Lafata po utkání se svou tradiční skromností. „Jsem rád, že jsme vyhráli, před čtvrtkem jsme to potřebovali. A jsem rád i za ty dva góly.“
Ale celkem jste už Jablonci dal v šesti zápasech sedm gólů. Nechtěl byste hrát jen proti němu?
No, to je spíš jen náhoda, že to tak vychází. Na Jablonec vždycky budu vzpomínat v dobrém, ale teď prostě hraju ve Spartě a dělám všechno, aby vyhrávala.
Vyhráli jste i teď, ale dlouho jste se trápili. Proč?
Chyběla nám nějaká překvapivá přihrávka. Všechno jsme to hráli na jistotu, kolikrát jsme mohli zkusit narážečku a radši jsme to dali dozadu. Sice jsme dobře drželi míč, ale nebezpeční jsme nebyli. Možná jsme tím ale Jablonec trochu utahali a pak v závěru jim došly síly. Ale moment překvapení chyběl.
Nepřestával jste už věřit?
Vždycky je to o prvním gólu. Viděli jste, že Jablonec to ani za stavu 2:0 moc nevytáhl, zůstával zalezlý... Ale než jsme jim dali první gól, tak to neotevírali vůbec. Jasně, že bychom byli raději, kdybychom se trefili dřív, ale něco tomu chybělo.
A nebyl jste už nervózní z toho, že se vám v nové sezoně střelecky zatím nedařilo?
Do šancí jsem se dostával, někdy to tam padne, někdy ne. Tentokrát se to zaplaťpánbůh dvakrát povedlo. Snad nám ty tři body pomůžou.
Nakopne vás takové vítězství před čtvrteční pohárovou odvetou se Sönderjyske?
Myslím, že jo. Přivezli jsme si takový ošemetný výsledek, i když jsme nedostali gól. Takové vítězství jsme potřebovali, snad nám to pomůže.
Sparta v úvodu sezony často hledala formu. Je tohle období už pryč?
To uvidíme ve čtvrtek. Tam se ukáže, jestli už je to za námi.
