Ona výše zmíněná chvíle přišla v loňském září v utkání České fotbalové ligy mezi Spartou B a Meteorem. Hovorka si tehdy po rohovém kopu naběhl na centr, ten přiletěl nižší, než to vypadalo, ale sparťanský stoper se ve výskoku stačil otočit, míč zasáhl hýžděmi a jimi přesně odrazil do branky.
Video s neobvyklým gólem zaujalo, na síti YouTube ho dosud zhlédlo téměř 800 000 lidí po celém světě.
"Mám ohlasy z různých zemí, gól tam lidé všelijak pojmenovávají, často si ještě teď něco vyslechnu i v kabině," přiznává dvacetiletý fotbalista.
David HovorkaDvacetiletý fotbalový obránce, nový hráč Hradce Králové. Odchovanec pražské Sparty, kde hraje bez přerušení od roku 2002, kdy tam přišel z Kladna. Ve Spartě se loni v zimní pauze připravoval s prvoligovým áčkem, ale do kádru pro jaro se nedostal, na svůj prvoligový debut stále čeká. Přestože měří jen 179 centimetrů, nejčastěji nastupuje na postu středního obránce, může hrát také jako defenzivní záložník. |
Jak se s takovou slávou žije?
Beru to s nadhledem. A už jsem si zvykl, že když přijdu do nového prostředí, tak se mě na to ptají. Chápu to.
Celou situaci jste ale vyřešil skvěle, byl z ní gól.
Ono to nebylo ani tak velké řešení, v tu chvíli jsem o tom moc nepřemýšlel.
V Hradci jste si něco vyslechl?
Na nic neobvyklého si nevzpomínám.
O vašem příchodu do Hradce se dlouho mluvilo, ale až téměř měsíc po začátku přípravy jste tady. Proč to tak dlouho trvalo?
Protože mě hlavní kouč Sparty pan Lavička nechtěl nikam pustit.
Vy jste ale na podzim byl hráčem třetiligové rezervy.
To je pravda, jenomže pan Lavička chtěl, abych se na jaro připravoval s áčkem, což se také stalo a celý leden jsem s nimi trénoval. Až teď, když se zužoval kádr před odjezdem na soustředění do Španělska, došlo k dohodě, podle ní bych měl být půl roku na hostování v Hradci. Jsem rád.
Nebral byste raději, kdybyste se dostal do sparťanského áčka?
To ano, ale já jsem byl v podobné situaci minulý rok, a pak jsem hrál za béčko. Neříkám, že je to špatná soutěž, ale chtěl bych se posunout výš, což by v případě Hradce mělo být. Proto jsem volil tuto cestu.
Jste odchovancem Sparty a opouštíte ji poprvé v kariéře. S jakými pocity?
Hlavně s motivací, že se posunu nahoru a že poznám něco nového. Jsem ve Spartě od devíti let, tedy od roku 2002, a odchovanci to mají hodně těžké.
Reportáž ze zápasu s unikátním Hovorkovým gólem:
Byla ještě jiná možnost, kam byste zamířil?
O ničem nevím, vše vyřizoval manažer. Ale pro mě byl důležitý zájem trenéra Hradce Prokopce, proto jsem chtěl do Hradce jít. Moje motivace je celkem jasná, chci poznat nový kluky a jiné prostředí, získat novou zkušenost a porvat se o možnost pravidelně hrát. Navíc Hradec druhou ligu vede a chce jít do první, což je také lákadlo, budeme hrát o postup.
Na podzim jste hrál na postu stopera, přitom měříte necelých 180 centimetrů. To není příliš obvyklé.
Nad tímhle také někteří kroutí hlavou a spekulují, jak je to možné. Ale nemám špatný výskok a stopera jsem hrál i v mládežnických kategoriích. Pak jsem ve sparťanském béčku nastupoval jako defenzivní záložník, ale když se zranil stoper, já se posunul dozadu.
Můžete tedy hrát na obou postech?
Dá se to tak říct.
