"Skupina A nakonec dopadla tak, jak jsem si podle předváděné hry všech čtyř mužstev přál. Před šampionátem mě sice lákalo finále Anglie - Itálie, ale když jsem viděl hru, sestavu a projev Angličanů, tak jsem raději držel palce Rumunům. Jejich postup mě potěšil i z osobních důvodů.
Hodně uznávám jejich trenéra Emericha Jeneie. Je to mág, který už má za sebou nepřeberné množství úspěchů. I proto jsem rád, že jsem ho ve vzájemném souboji porazil, když v posledním ročníku Poháru UEFA zvítězila Slavia na Strahově nad "jeho" Steauou Bukurešť a v odvetě remizovala.
Myslím si, že se Rumunsko potýká na mezinárodní scéně s podobnými problémy jako náš fotbal. Tím mám především na mysli despekt, který vůči mužstvům ze střední a východní Evropy projevuje vyspělý západ. V myslích funkcionářů i rozhodčích je v podvědomí zafixováno, že ti "mocnější" musí zvítězit a podle toho to na hřištích někdy vypadá. Mám pocit, že taková penalta, jako se pískala proti Rumunům, by se proti Angličanům nepískala.
S přezíravým postojem těch silných klubů jsem se při evropském pohárovém účinkování Slavie setkal mnohokrát. Z poslední doby bych připomněl utkání proti Leedsu, když Angličané ani přesně neznali jméno našeho klubu, nebo ani nevěděli, že už dávno nejsme Československo.
Když jsem dva roky trénoval v Rakousku, tak jsem poznal, že mezi úplně obyčejnými lidmi v zemi výrazně převládá názor, aby se Evropská unie nerozšiřovala o další státy, tedy ani o ten náš. Pro ně je skoro všechno, co přichází z východu, kam zahrnují i nás, něco méněcenného. Proto mě vždy potěší, když nadřazenost "západního fotbalu" dostane lekci v podobě prohry od českých, jugoslávských nebo i rumunských mužstev.
