Než však bývalému ministrovi financí v úřednické vládě stihl svůj záměr sdělit, Janota na zástavu srdce koncem května zemřel.
"Už dřív jsme ho oslovili, jestli by nepracoval pro fotbal. A já jsem se ho chtěl zeptat, jestli by nechtěl být předsedou. Znal jsem ho osobně a měl jsem pocit, že by to zvládl," prohlásil Hašek.
Sedmačtyřicetiletý bývalý reprezentant a trenér Hašek se stal nejvyšší mužem českého fotbalu v červnu 2009, na valné hromadě získal čtyřletý mandát.
V sobotu na nevolební valné hromadě funkci složil. Dopředu prý věděl, že ve funkci zůstane jen dva roky, ale nikomu ze svých spolupracovníků to neřekl. "Jinak by mě nezvolili."
Na čtvrteční poledne svolal mimořádnou tiskovou konferenci. Dorazil na minutu přesně, a když se po čtyřiceti minutách loučil, leskly se mu oči.
Eduard JanotaMinistr financí v předchozí úřednické vládě premiéra Jana Fischera. Po loňském odchodu z ministerstva působil jako místopředseda dozorčí rady ČEZ. Na ministerstvu financí coby vysoký úředník přežil Eduard Janota několik ministrů z různých politických stran a tradovalo se o něm, že bez něj žádný ministr nesestaví státní rozpočet. Narodil 13. března 1952. V roce 1975 absolvoval fakultu výrobně-ekonomickou na Vysoké škole ekonomické a o tři roky později dokončil na téže škole postgraduální studium na katedře financí. Profesní kariéru začal v roce 1976 jako odborný referent v útvaru statistiky a rozborů na generálním ředitelství České státní pojišťovny. V roce 1978 přešel na ministerstvo financí. Mezi lety 2001 až 2006 byl prvním náměstkem ministra financí. Zemřel náhle 20.května ve věku 59 let. Na tenisovém kurtu v Radovesicích na Litoměřicku měl při hře zástavu srdce. |
Kdo by měl podle vás stát v čele fotbalu?
Nerad bych někomu dal polibek smrti, kdybych řekl nějaké jméno. Ale mohou to být lidé ze současného výkonného výboru, místopředsedové, nebo i Karel Poborský. Na ně je spolehnutí. A třeba se objeví někdo z venku. Dřív jsem si myslel, že to mohl být Eduard Janota, ale bohužel už není mezi námi.
Co říkáte na Miroslava Peltu, který o kandidatuře uvažuje?
Nechci nikoho shazovat ani podporovat. Když lidé z vedení navážou na současnou práci, tak by fotbal neměl strádat. Míra Pelta musí vědět sám, jestli chce být předsedou. Každopádně je to jeden z nejschopnějších a nejpracovitějších lidí v našem fotbalu.
Vy jste měl blízko i k Františku Chvalovskému, který byl tento týden za úvěrové podvody zatím nepravomocně odsouzen na deset let odnětí svobody. Myslel jste, že by mohl být předsedou on, který ve funkci byl osm let do roku 2001?
Hlavně jsem věděl, že ve fotbale nemá zájem působit. Jinak ho vidím ve dvou rovinách. Jako obchodníka s chmelem a masem. Ale to posoudit nemůžu, protože do toho jsem neviděl. A pak ho samozřejmě vidím jako osobu, která dělala fotbal.
Vaším nejbližším spolupracovníkem na svazu byl místopředseda Jindřich Rajchl, který jako funkcionář působil ve Chvalovského Blšanech. Mohl by být předsedou on?
Určitě, je to jedna z možností.
Rajchl byl jedním z těch, kdo těsně před valnou hromadou věděli, že skončíte. Komu jste to ještě prozradil?
Věděli to ještě reprezentační manažer Vláďa Šmicer a trenér Michal Bílek. Jinak nikdo z delegátů ani ostatních členů výboru. Uznávám, bylo mi to trapné.
Špatná atmosféra v zemi se odráží do fotbalu
Dal jste slib, že očistíte fotbal, ale delegátům i fanouškům jste vlastně lhal.
Fotbal je v lepší situaci, finanční krize se na něm nepodepsala. Věřím, že to pochopí. Někteří jsou naštvaní, jiní mě chápou. Můžu se všem podívat do očí, dva roky jsem pro něj dělal.
Nemáte pocit, že se mohou cítit podvedení, když nemohou věřit ani vám?
To si nemyslím. Ale názory vám ani ostatním brát nemůžu.
Řekl vám někdo, že jste ho zklamal?
Po valné hromadě jen pan Čičmanec. Byl jedním z těch, který za mnou létal do Dubaje a chtěl, abych tenkrát před dvěma lety kandidoval. Chápu ho, ale on musí chápat mě.
Máte výčitky svědomí?
Mrzí mě, že jsem to nejbližším spolupracovníkům dopředu neřekl. Ale nemohl jsem. Vyvolalo by to paniku, destabilizaci svazu. Teď to nehrozí. Ale je zapotřebí najít někoho jiného.
Může za vaším odchodem stát i znechucení z některých záležitostí v českém fotbale?
Atmosféra, které panuje v zemi, mi nepřidá. A fotbal je odrazem společnosti, negativní věci se v něm odrážejí. Udělala se spousta dobrého, ale během deseti vteřin je to pryč. A když se něco nepodaří, tak se z toho dělají aféry.
Proč jste si za ty dva roky nepřipravil nástupce, když jste věděl, že skončíte?
Když jsem do toho šel, moc lidí jsem neznal. A pak, kdybych si ho připravoval, tak by se to provalilo a mohlo by to chod svazu narušit. Já rozděluju lidi, kteří žijí pro fotbal, a ty, kteří žijí z fotbalu.
Funkcionářem jsem byl jen z povinnosti
Jako jeden z důvodů rezignace jste uvedl, že jste především trenér a že vás to táhne hlavně na hřiště. Cítil jste se někdy funkcionářem?
Jen z povinnosti, ale dělal jsem to naplno. A taky jsem věděl, že to dělám jen na omezenou dobu. Funkcionáři, to je jiný svět. To jsou lidé, kteří v tom jedou celý život, já v tom jel jen dočasně.
Šel byste do boje o předsedu svazu znovu?
Když jsem kandidoval před šesti lety, tak proto, že fotbal si tu zabrala úzká skupina lidí a nikdo se jí nepostavil. Čekal jsem, jestli přijde někdo nezatížený, aby se nebál sestupu. Sice jsme volby nevyhráli, ale cítil jsem podporu. Takže bylo mojí povinností to v dalších letech zopakovat. Fotbal patří všem a ne jen pár lidem.
Vydržel jste jen dva roky. Nelitujete toho kroku?
Ne, neříkám si, že jsem blázen. Mám další zkušenosti a přehled, jak fotbal funguje. Chtěl jsem ukázat, že ho lze dělat transparentně, že jsem nebyl loutka v něčích rukách, že jsem vždycky jednal za sebe a za fotbal, ne za něčí zájmy.
Se Sazkou můj odchod vůbec nesouvisí
Ani za zájmy Aleše Hušáka a společnosti Sazka?
Ty spekulace jsem vnímal. Kdo dělá ve sportu, nemůže říct, že se nepotkal s panem Hušákem. A pomluvy, že jsem placený od Sazky? V tomhle státě si každý může napsat cokoli, aniž by se za to zodpovídal. Přiveďte svědky, přineste důkazy, já jsem ochoten o tom diskutovat. Ale proti utajeným zdrojům a fámám se těžko bojuje.
Vylučujete, že tedy vaše rezignace souvisí s pádem Sazky?
Snad jsem to jasně řekl. Nebyl jsem s ní nijak vázán. Ano, udělali jsme s ní dva významné obchody. Prodali jsme televizní práva a získali o 40 milionů korun víc než v minulosti. A pak ticketing. Každý fanoušek si na terminálu mohl koupit lístek, kam chtěl, a nikdo nás nemohl podezírat, že svaz se vstupenkami kšeftuje. Když šla Sazka do konkurzu, tak jsme smlouvu vypověděli, abychom o peníze nepřišli.
Proč jste před pár měsíci kandidoval do výkonného výboru UEFA, když jste už dva roky věděli, že v českém fotbale končíte?
Je povinnosti každého předsedy, aby se o to pokusil. Je důležité, aby tam měl český fotbal zastoupení. Ale věděl jsem, že moje šance na zvolení je jednoprocentní. Omlouvám se všem lidem, kteří za mě lobovali.
Ale kdyby to vyšlo a stal jste se členem exekutivy UEFA, rezignoval byste na šéfa fotbalu v Česku i tak?
Uznávám, že by to pro mě bylo mnohem těžší. Už teď musím lidem z UEFA vysvětlovat, proč končím.
Není to podraz na UEFA? Kandidoval jste s vědomím, že zvolen být nechcete?
Můžete si to takhle vysvětlovat, ale nikdo z lidí od UEFA mi to neřekl. Měl jsem zmapováno, že dostanu maximálně sedm hlasů, dostal jsem jich sice sedmnáct, ale potřebujete jich šestadvacet.
Česká veřejnost to však jako podraz bere. Navíc jste z vedení českého fotbalu neutekl poprvé, v roce 1999 jste zamířil do Sparty, kde jste získal první angažmá jako trenér.
Nestydím se, co jsem tenkrát udělal jako ředitel reprezentace a generální sekretář. A stejně tak se za svou práci nemusím stydět ani nyní.
Trenérem Česka? Bylo by to pro mě těžké
Jak to bylo s domluvou s al-Ahlí?
Před dvěma lety jsem dostal nabídku na prodloužení smlouvy, akceptoval jsem ji s tím, že dva roky ji nepodepíšu. Podepsal jsem během jara, kdy byl jasný termín valné hromady. Dohodli jsme se, že tu informaci nepustí dřív, než po valné hromadě. Spekulace se objevily tři dny před ní, ale to nic nenarušilo.
Co vás zpátky do Dubaje láká?
Jsou tam skvělé podmínky pro práci, všichni se chovají otevřeně, přijali mě do rodiny, tak jsem jim slíbil, že se vrátím. Odlétám příští týden, pak se budeme připravovat v Česku, v Rakousku a nakonec v Austrálii.
Vrátil byste se do role trenéra české reprezentace?
Jsem v Česku doma, ale situace tady není jednoduchá. V atmosféře, která tady panuje, jsou všichni trenéři špatní. Jen ten, který vyhraje ligu, by to podle veřejnosti mohl dělat. Pro mě bylo těžké tady působit v roli trenéra.
