Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výhrou v Převýšově jsme získali zpět sebevědomí, těší kouče Chrudimi

Pavel Jirousek | foto: Michal Klíma, MAFRA

1 2016
Začátek ročníku měli dost rozpačitý, zvlášť na jejich poměry. Trenér Pavel Jirousek však chrudimské fotbalisty v ČFL nakonec vytáhl na šestou příčku po podzimní části.

Byla to pro mě velmi poučná půlsezona, shrnuje kouč Pavel Jirousek dojmy z první části ČFL, kdy se Chrudim vyskytovala i na dvanáctém místě tabulky. Právě tehdy totiž poznal, na koho se může doopravdy spolehnout.

„Jsme český národ, takže všichni víme, jak by to mělo být, i když třeba netušíme, co se děje uvnitř týmu a v klubu,“ říká Jirousek. „Někdo z toho dělal drama, ačkoli tak hrozné to zase nebylo. U některých lidí mě to překvapilo. Ale já jsem na tlak zvyklý, nerozhází mě to. Tím spíš, pokud jde třeba o anonymy,“ pokračuje Jirousek.

Z hráčů mu prý nejvíc pomohl postavit mužstvo na nohy zkušený záložník či obránce Jan Luptovský.

„V nejtěžší době to táhl, vzal to za správný konec. Makal, do zápasů byl perfektně připravený a odváděl v nich výborné výkony. Klobouk dolů, nějakou dobu nosil i kapitánskou pásku. Dělal, co bylo potřeba, a věděl, že výsledky se díky tomu dostaví,“ chválí Jirousek.

Šesté místo, s odstupem pěti bodů na druhé, vzhledem k průběhu podzimu nevypadá vůbec zle. Souhlasíte?
Po tom nepovedeném rozjezdu určitě, byť rozdíly mezi druhým a dvanáctým místem jsou tak malé, že to působí dobře spíš jen kosmeticky. Ale na tabulku se dívá líp.

Kde vězely příčiny toho, že se vám zprvu nedařilo tak, jak byste si sami představovali?
Hlavní je ta, že nám před sezonou odešli Petr Rybička a David
Sixta, kteří loni nastříleli celkem 33 branek. Ale s tím jsme počítali. Do přípravy proto naskočilo několik nových ofenzivních hráčů, z nichž v Chrudimi zůstalo pět. Jenže ti dali dohromady jen sedm branek... Balík nových hráčů a sedmi bývalých dorostenců se nám úplně nepovedlo stmelit se staršími. To beru na sebe, měl jsem kádr zeštíhlit dřív, v hodně lidech jsme se připravovali moc dlouhou dobu. V rozhodujících chvílích zápasů jsme pak neměli takovou kabinu jako dřív, netáhli jsme tolik. Očekávali jsme nesnáze vpředu a na zadek jsme už tolik nemysleli. Petru Drahošovi se však nehojila zlomenina zánártní kůstky z minulé sezony, takže pár kol nenastoupil. Michal Radouš měl v přípravě potíže s patou, netrénoval, nehrál. K tomu se přidalo jeho pracovní vytížení, chyběl ve třech zápasech. Najednou jsme měli problém na stoperské dvojici. K tomu se zranil Vojta Řezníček a Lukáš Mastík na začátku soutěže neměl formu. Dostávali jsme hodně gólů. Ale byli jsme si jistí, že se to změní. Druhá půlka podzimu už byla podstatně lepší, což bylo znát na výkonech i na výsledcích.

Bude kapitán Radouš ve zbytku sezony víc k dispozici?
Doufáme, že zima bude v tomhle směru lepší, pracuje ve stavebnictví, takže by to mohlo být volnější. Co se týče jara, uvidíme. Vedli jsme na to téma pohovor. Bez něj by to byl malér.

Dříve velmi produktivní záložník Ondřej Kesner vsítil zatím jen dva góly, jeho příspěvek mužstvu dost scházel, že?
Ty dvě branky dal až teď na konci, chybělo to. Ondra laboroval s achilovkou, léčil ji, chtělo to klid. Pak to měl pořád v hlavě. Výkony od něj nebyly takové, na jaké jsem býval zvyklý. Taky jsme se o tom bavili; on ví, že u mě měl vždycky v zásadě stálé místo, ale na pozici, na které hraje (pravý krajní záložník), jsou potřeba „body“ - góly a nahrávky. V tomhle smyslu Ondra i další ofenzivní hráči pokulhávali.

Kdy vám bylo na lavičce nejhůř? Po šňůře tří porážek v řadě, která vrcholila Benešovem?
Doma s Táborskem B. Odehráli jsme katastrofální první poločas, snad nejhorší za dobu, co tu trénuju. Mohli jsme dostat pět gólů. Bylo to tristní, to jsem s tím chtěl praštit. Nabídl jsem svoje místo, ale vedení to takhle řešit nechtělo.

Otočilo se to následným vítězstvím 2:1 v Převýšově, že?
Bylo důležité. Týden před zápasem nebyl jednoduchý, probíhala spousta pohovorů a s ostatními trenéry jsme se museli rozhodnout, o které hráče to opřeme. Zkusili jsme i jiné herní rozestavení. Úvod nám skvěle vyšel, hráči tím výsledkem získali zpátky sebevědomí.

Leží vám kromě Táborska nejvíc v žaludku porážka v Hradci s Olympií, kde jste podlehli penaltou v poslední minutě?
Tam jsme hráli velmi slušně. Sahali jsme po třech bodech, ve druhém poločase jsme zahodili dvě vyložené šance. Gólman Olympie měl však fantastické zákroky, Petru Drahošovi chytil gól na čáře... Branka inkasovaná z penalty v poslední minutě samozřejmě bolí, protože tam hráči nechali všechno.

Které výhry si obzvlášť vážíte?
Všechna vítězství venku byla těžká, tři body z Domažlic, Tachova, Převýšova a Litoměřic se počítají. Jejich zásluhou jsme se nakonec v tabulce pravdy dostali do kladných čísel, na čemž je vidět, že to na podzim zase tak špatné nebylo.

Doma jste však nebyli suverénní jako v předchozích ročnících.
Prohráli jsme se Zápy a s Jirny, když jsme byli zrovna dole. V té době jsme neměli sílu utkání překlopit na svou stranu. Porážka s Benešovem je jiná kategorie, to je velká ztráta, ten zápas jsme měli rozhodně vyhrát.

Jak jste spokojený s přínosem letní posily Jana Štočka?
V létě jsme se rozhodli, že sem dostaneme starší hráče. V uplynulé sezoně jsme měli velmi mladý tým a ty zkušenosti nám v závěru ligy chyběly. Honza Štoček a taky Filip Klapka nám v tom měli pomoci. Klapka se nepovedl. Štoček přišel zanedbaný, v přípravě se tu snažil dát do kupy. V úvodu podzimu se prezentoval dobře, rozhodl duel s Dobrovicí a v poháru s Vítkovicemi zvládl 120 minut, což zaslouží respekt. Pak vypadl kvůli zranění. Honza měl být náhradou za Petra Rybičku; dal čtyři góly a v tom směru jsme od něj určitě čekali víc.

Co nebylo, může na jaře být...
On byl vždycky v týmu persona, ať už to bylo v Kolíně, nebo v Bohemce. A jak se ukázalo, náš mančaft tyhle osobnosti hůř přijímá. Je to pro nás ponaučení. Většina kluků spolu hraje už od mládeže. Někteří ale z klubu odešli, nebo s fotbalem skončili, takže jsme museli sáhnout jinam. Ke konci podzimu se Honzův vztah ke kabině výrazně zlepšil, jen to trochu déle trvalo. Když zvládne dobře přípravu a vydrží zdravý, nic nebrání tomu, abychom ještě využili jeho střeleckých schopností.

Co trojnásobný navrátilec do Chrudimi Tomáš Dostálek?
To je podobný případ, předtím v Rakousku půl roku prakticky netrénoval a měl proto špatnou fyzičku. Jeho výhodou je, že je místní, takže ho kabina vzala bez problémů. Dispozice hrát dobře fotbal měl vždycky, neumí to ovšem na hranici možností, což ho limituje. Ale pokud mu mám držet místo v sestavě, musí být produktivní, v tom s Ondrou Kesnerem zaostávali. Je třeba, aby hrál víc kolmo na bránu a víc se tlačil do vápna. Zasekávačky jsou sice pěkné na pohled a míč při nich neztratí, ale góly z toho nejsou.

Chtěli byste během přestávky přivést nějakou náhradu za odchozího Filipa Klapku?
Pokud chce vedení hrát v ČFL nahoře, musí mužstvo posílit. Případně doplnit kádr, kdyby někdo během zimní přestávky odešel. Mladým je potřeba dopřát čas.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze