„Musíme to přijmout, ať budou povzbuzovat, nebo řvát proti nám. Nesmíme si jich vůbec všímat. Sice jsem vnímal, že na nás ve druhém poločase něco křičeli, ale na takové lidi nemá význam reagovat a do něčeho se s nimi pouštět. Je nutné se věnovat naplno hře a koncentrovat se jen na dění na hřišti,“ prohlásil po prohře 0:2 Radouš.
Nedostali jste se ke své obvyklé hře. Čím si to vysvětlujete?
Svým způsobem to bylo i hřištěm, které je tu uzpůsobené jinak než u nás. Tady je menší. Domácí hráli soubojový fotbal a přetlačili nás.
Inkasovali jste už v 6. minutě po poněkud nepřehledném závaru. Byla příčinou nedostatečná domluva s gólmanem?
Vzniklo to po standardní situaci, kdy tam náš gólman šel, ale bohužel foukl protivítr. Tím pádem míč vyrazil poněkud špatně. Ale pak bylo na nás, abychom to dohráli.
Vám standardky v zápase nešly. Zněl o pauze pokyn hrát více po zemi?
Snažili jsme se hru uzpůsobit terénu a nakopávat dlouhé balony. Domácí v tom ale dnes byli lepší.
Převýšov doplnil kádr o hradecké „náhradníky“. Sváděl jste souboje s nigerijským útočníkem černé pleti Nworahem. Jak složité proti němu bylo hrát?
Proti těmto hráčům je to vždy těžké, jelikož jsou fyzicky na jiné úrovni než my. Ale nedá se s tím nic dělat. Víme, že jim sem pravidelně chodí vypomáhat hráči z Hradce. Nebylo to pro nás překvapení.
Opticky zpoza hřiště se zdálo, že se hrálo poměrně důrazně. Vnímali jste to i na trávníku?
Bylo to asi o něco tvrdší. Od pana rozhodčího byly některé zákroky poměrně dost pouštěné. Ale nastavil si takový metr. Nicméně i tak na každé straně padly snad čtyři žluté karty.
