Domácí byli nevýraznému soupeři po celé utkání více než vyrovnaným protivníkem. Zapomněli na střelecké trápení z divize a dvakrát šli nečekaně do vedení, vždy díky přihrávkám Chvojky.
V 11. minutě naservíroval míč na hlavu L. Michala a o dvacet minut později vyslal do šance Vondru. „Jenom škoda, že jsme vždy hned poté neuhlídali standardní situace soupeře,“ povzdechl si Matějka.
Žižkov dokázal vždy bleskurychle vyrovnat. Oba góly připravil Ščasný. Po jeho centrech přesně hlavičkovali Mikolanda a podruhé Buryán.
Vyrovnávací branky však Choceň nesrazily do kolen. Naopak po přestávce byla dokonce nebezpečnější.
Zatímco útočná snaha Žižkova byla zcela neplodná, Vondra a Flídr mohli ve vyložených šancích skórovat. Neuspěli. „Je ale určitě povzbuzující, že jsme měli více příležitostí než soupeř,“ podotkl Matějka.
Napínavý zápas rozhodl až penaltový rozstřel. V něm měli přesnější mušku domácí hráči. „Je to pro nás obrovské zklamání. Jenom jsme prodloužili naše trápení,“ povzdechl si žižkovský kouč Václav Hradecký.
„Měli jsme více štěstí, ale takový je pohár. V něm má šanci i outsider,“ pronesl Matějka.