Dva a půl roku nehrál, fotbaly jen komentoval pro televizi a začal trénovat žáky na Žižkově. Teď však přišel s optimistickou zprávou: "Můj zdravotní stav se výrazně zlepšil," říká 25letý útočník.
Takže je váš návrat do velkého fotbalu opravdu aktuální?
Obrovsky aktuální. Musím to zaklepat, ale vypadá to velmi dobře. Jednou týdně si chodím lehnout do nemocnice na čtyři hodiny, vyčistí mi krev a dodají potřebné živiny. Poslední půlrok trénuji, nabral jsem zpátky fyzičku. Před třemi týdny jsem absolvoval fyzické testy na běhátku jako ligoví fotbalisté.
Petr Mikolanda
|
Jak dopadly?
Na to, že už dva a půl roku nehraju, to dopadlo zajímavě. Jsem nadmíru spokojený. Chci svůj návrat maximálně uspíšit, jen nevím, kde začnu. Čekám, až mi Žižkov zase povolí hrát, musí se to vyřídit na svazu. Nejspíš můžu začít v třetiligovém béčku. Fyzicky se cítím dobře, jen mi chybí herní praxe. Ale zase mám obrovskou chuť do fotbalu. To zná každý, kdo nějaký čas nehrál. Ta nemoc mě povzbudila, posílila a paradoxně mi pomohla.
V čem?
Změnil jsem přemýšlení nad fotbalem. I spoustu mimofotbalových věcí vidíte jinak. To je pozitivní.
Když vám lékaři v květnu 2007 oznámili vaši diagnózu, věřil jste, že si ještě někdy fotbal zahrajete? Dávali vám jen minimální naději.
Já jsem hrozný optimista, takže jsem věřil. A vidíte, je to tady. Vrátím se určitě ještě před transplantací ledviny, na kterou právě teď čekám. Po ní je to s návratem padesát na padesát. Nikdo totiž neví, jak tělo novou ledvinu přijme. Teď můžu mít tak sedmdesátiprocentní zátěž, když dobře dopadne transplantace, klidně stoprocentní.
Na transplantaci máte jít kdy?
Jsem zapsaný v IKEM na čekacím listu. Teď jde o to, aby se našel vhodný dárce. Může to trvat dva týdny, dva měsíce, ale i dva roky. To nikdo neví. Nechci s návratem čekat až po té transplantaci, chci hrát fotbal okamžitě. Tím by se zkrátila doba, kterou bych po transplantaci potřeboval k návratu. Pokud teď budu hrát, můj další návrat se uspíší. Tři nebo čtyři měsíce po transplantaci bych snad mohl normálně naskočit. Takhle je to lepší, než kdybych čekal doma, než se najde dárce, a pak se začal rozběhávat. To by nemělo smysl.
Teď jste tedy připravený na jakou soutěž?
V létě jsem trénoval sám, chodím třikrát týdně na Žižkově s béčkem a nemám žádné úlevy. Když budu mít povolení, naskočím klidně tenhle víkend. To bych byl absolutně šťastný.
Můžete se vrátit do ligy, nebo třeba až do zahraničí? Před nemocí jste už hrál v Anglii.
Kdybych neměl ty nejvyšší cíle, nemělo by smysl se snažit. Podle tréninků třetí ligu zvládnu jednoznačně. Jen nevím, jestli celý zápas, ale budu se zlepšovat. Chci výš. Na tréninku střílím góly, jsem v pohodě. Poslední rok jsem hrál hanspaulskou ligu a góly jsem dával i tam. Vypadá to zajímavě. Ve fotbalovém měřítku jsem toho snad moc neztratil. Rychlost a pořádná fyzička mi sice trochu chybí, ale ten instinkt zabijáka mi zůstal (směje se).
Takže můžete být v bývalé formě?
Věřím, že budu ještě lepší.
A nemáte obavy o své zdraví?
Kdyby bylo jakékoliv riziko toho, že se mi kvůli návratu na hřiště zhorší zdravotní stav, nešel bych do toho. To bych byl blázen. Ale všechny testy a výsledky dopadly výborně. Mám radost a velkou energii se vrátit.
