"Tehdy mě moc mrzelo, že jsme první ligu nedokázali v Jihlavě následující sezonu udržet. I proto bych si přál, aby se tam letos zase dostala.Myslím, že minimálně zázemím do nejvyšší soutěže rozhodně patří," je přesvědčen kouč, který v posledních třech letech trénoval ostravský Baník. V polovině dubna byl ovšem z funkce hlavního kouče A-týmu odvolán.
Už se probíráte nabídkami nového angažmá, nebo si zatím užíváte volna?
Nic vyhlédnutého nemám, chci si teď nějaký čas odpočinout. Vlastně ještě předminulý týden jsme nějakým způsobem ukončovali moje působení v Ostravě. Takže ano, momentálně si užívám trenérského volna.
Ale na fotbal se chodíte dívat dál. Před čtrnácti dny vás bylo vidět v Jihlavě na souboji s HFK Olomouc...
To je pravda. A teď jsem byl taky na fotbale v Brně. Musím říct, že je příjemné jenom tak sedět a sledovat hru bez jakéhokoliv stresu. Konečně se můžu soustředit jenom na to, co vidím na trávníku.
Jak vás tak poslouchám, zdá se, že jinak než u fotbalu snad ani odpočívat neumíte...
Ale to víte, že umím. Už ani v televizi ho tolik nesleduji. Když byla liga, díval jsem se i proto, že jsem pozoroval soupeře. Teď se přenosům vyhýbám. Opravdu si potřebuji odpočinout, protože za posledních pět let toho času na pořádný relax moc nebylo.
Z Jihlavy jste v roce 2006 odešel po sestupu Vysočiny zpátky do druhé ligy, teď z Ostravy po sérii nepovedených zápasů. Dají se oba odchody nějakým způsobem porovnat?
Je to v mnohém stejné, pokaždé ten odchod bolel. S Jihlavou jsme tehdy podle mě sestoupili nezaslouženě. Tedy v uvozovkách nezaslouženě, protože konec ligy tehdy určitě nebyl čistý.
Mluvíte o "senzační" ztrátě Sparty v souboji se sestupem ohroženou Plzní?
Je jasné, že my jsme k tomu taky přispěli velkým dílem. Měli jsme záchranu ve vlastních rukou, ale nezvládli jsme ho a dali tím soupeři šanci, aby poslední kolo sehrál tak, jak ho sehrál. To mě mrzí a bude mrzet na vždy. No a teď v Ostravě to bylo vyústění určité dlouhodobější situace. Problémy se tak dlouho kumulovaly, až nakonec bouchly.
Jenže Baník prohrává dál i po vašem odchodu. Cítíte v tom určité zadostiučinění?
Ne, tak to v žádném případě neberu. Třeba teď posledně jsem si pustil televizi, když hrál Baníku doma s Mladou Boleslaví, a nevydržel jsem se dívat. Bylo mi kluků líto. Víc bych to ale nechtěl rozvádět.
Protože to pořád ještě bolí?
Přesně tak, bolí to. A bude ještě dlouho. Časem se všechno možná malinko ohladí, ale zůstane to tam.
Dobrá, tak se zaměřme na Jihlavu. Sledoval jste její výsledky po celou dobu, co jste ji opustil?
Samozřejmě. Vždycky se zajímám jak se daří klubu, ze kterého jsem odešel. A o ten jihlavský obzvlášť. Moc bych si přál, aby Vysočina postoupila, i když vím, že to bude mít pořádně těžké. Hodně mě mrzela její prohra v Čáslavi. Sledoval jsem průběh na teletextu a když vedla v 70. minutě 1:0, říkal jsem si: Super, hlavně to udržet. Bohužel se to nepovedlo.
Myslíte si, že má ještě šanci postoupit
(rozhovor vznikl před pátečním utkáním s Bohemians 1905 - pozn. red.)? A proč by neměla mít? Čáslav taky ztrácí body, není tak suverénní jako Bohemka. Jenom je potřeba, aby Jihlava posbírala co nejvíc bodů a třeba nějaké zaváhání soupeře přijde.
Když jste před čtyřmi lety s Jihlavou postupoval vy, bylo to překvapení. Žádný postupový cíl tehdy klub neohlásil. Teď je to ale jiné. Myslíte si, že v tom hraje roli psychika?
Každý konec soutěže je takový, stačí se podívat na výsledky Slavie. Najednou se hraje pod tlakema záleží na tom, jak se s ním mužstva poperou. Čáslav je na tom určitě líp než Jihlava, hraje v klidu. Nechce postoupit za každou cenu, protože by první ligu stejně prodala.
