Záložník Vladimír Šmicer, který ve své kariéře cestoval k podobně důležitým zápasům s týmy Liverpoolu, Bordeaux či Lensu, jen nechápavě kroutil hlavou. "Takové zdržení jsem ještě nezažil. Ráno jsme měli sraz ve čtvrt na devět, teď je čtvrt na tři a my jsme teprve na letišti," divil se.
Sám cestovní strasti snášel dobře, kvůli trestu zítra hrát nebude, ale litoval své spoluhráče. "V neděli se hrála Liga a už zítra kluky čeká další těžký zápas," připomněl.
Letadlo se slávistickou výpravou přistálo přesně podle plánů v půl dvanácté. Půlhodinku trvalo, než se fotbalisté vysoukali z letadla a prošli dlouhými chodbami mezinárodního letiště až k výdeji zavazadel.
Tady to přišlo. Na tašky se čekalo rovnou hodinu, další zdržení přišlo v hlavní letištní hale. "Cesta k autobusům je složitá, musíte čekat na průvodce," přišel pokyn a následovalo dalších dvacet minut nicnedělání.
Fotbalisté posedávali na zábradlí a na nízkých zídkách kolem obchodů. Znuděně čekali, co bude dál. Na jedné straně partička cizinců Gaucho, Tavares, Belaid, vedle skupinka mladíků. Jiní hráči stáli o samotě a relaxovali se sluchátky na uších.
Kolem proudily davy cestujících, ale fotbalistů si až na výjimky nikdo nevšímal. Jen trio stevardů potichu hleslo: "Ajax, Ajax."
Mohlo by se něco takového stát evropskému velkoklubu? Vladimír Šmicer si myslí, že ne.
"Liverpool měl Evropu procestovanou, velká letiště znal a uměl podobným problémům předcházet. Třeba jsme raději přistáli na menším letišti, nebo pokud to bezpečnostní předpisy umožňovaly, tak nám zařídili možnost z letadla vystoupit rovnou do autobusu, abychom se podobným zdržováním vyhnuli," říká zkušený fotbalista. "Ale když jsme jeli na východ, tak jsme také čekali u pásu na tašky..."
Trenéra Karla Jarolíma zdržení zlobilo, ale nakonec nad ním mávl rukou. "Jestli to měla být poslední komplikace tohoto dvojzápasu, tak ji rád překousnu," usmál se.
