I tak získal čtyřiačtyřicetiletý Soukup v klubu svou kancelář. Jeho funkce zní: sportovní ředitel a šéftrenér. "Chci profesionálně pracovat ve fotbale a momentálně jsem neměl konkurenční nabídku na post ligového trenéra," vysvětluje dosavadní trenér egyptské reprezentace do 20 let, proč poprvé v kariéře usedne do ředitelského křesla.
Stříbrem s českou dvacítkou z mistrovství světa 2007 jste získal renomé. Nechce se mi věřit, že byste teď nedostal ani jednu trenérskou nabídku.
Nějaké jsem měl, ale ne z první ligy. Otevírala se mi určitá cesta do zahraničí, ale to byla taky spíš práce podobná sportovnímu řediteli.
Nedávno jste prohlásil, že by vás lákala práce v Asii, třeba v Japonsku nebo Koreji. Takovou možnost jste měl?
Hráli jsme tam s Egyptem Suwon Cup, což je jeden z největších turnajů jak mezi dospělými, tak hlavně v kategorii dvacetiletých. A musím říct, že korejské i japonské týmy jsou plné ohromně pracovitých hráčů. V tom jsou srovnatelní i s egyptskými fotbalisty, ale dokážou k tomu přidat větší chytrost a jsou učenlivější. To vše mi potvrdil i známý trenér korejské reprezentace, který je mým kamarádem. Musí to s nimi být nesmírně zajímavé. Dal by se tam udělat ještě daleko větší posun.
Vás by to tedy zajímalo, ale nabídka nepřišla?
Je to tak. Řešil jsem zájem z oblasti Golfského zálivu, jenže ty země jsou při jednání ohromně spontánní. Jak rychle o vás projeví zájem, tak rychle vše zase opadne.
Neříkal jste si, jestli nezkusíte čekat, dokud nepřijde skutečně špičková trenérská štace?
Říkal, ale musel jsem se na to dívat ze dvou rovin. Necítím se být v pozici tak zkušeného a známého trenéra, který si může dovolit být doma a čekat, že ho někdo třeba za půl roku osloví. Ty mé úspěchy, pokud se to tak dá nazývat, jsou pouze na reprezentační úrovni. Jako trenér mám odkoučováno kolem 75 zápasů, ale nemám ani jeden ligový. Nechtěl jsem se nějak podhodnocovat, ale při tom čekání třeba nepřijde nic, sejdete z očí.
Miroslav Soukup- Nový sportovní ředitel a šéftrenér Slovácka se narodil 13. listopadu 1965. Fotbal hrál za rodný Tatran Prachatice a za Žižkov, v německých týmech Freyung a Salzweg později působil v roli hrajícího trenéra.
|
Ve světě trošku jo. Některé agentury mohou trenéra doporučit klubům, ale zastupování v pravém slova smyslu to není. V arabském světě mi třeba manažer řekl, že se mi bude snažit něco najít, ale ani se nezajímal o nějaké oficiality, jako je třeba provize.
Ředitelskou pozici jste chtěl vyzkoušet už delší dobu?
Vůbec ne. Spontánně jsem se tak rozhodl poté, co přišla nabídka od Slovácka. Jen mě napadlo, že pokud by se nic neobjevilo, třeba bych mohl mých zkušeností využít znovu k práci u některé mládežnické reprezentace. Ale při trénování jsem si prošel určitým vývojem, netvrdím, že by mě práce u mládeže nenaplňovala, pořád si však myslím, že další metou je práce s dospělými profesionály. Tato možnost ale v trenérské oblasti nepřišla.
Proč jste zvolil právě Slovácko?
Je to klub, který patří do první ligy, má velmi dobré zázemí, pěkný stadion a jednu z nejlepších diváckých kulis v lize. Z Egypta jsem sledoval zápasy na internetu a vím, že i ve fázích, kdy se týmu úplně nedařilo, fanoušci přišli a podporovali. To jsou všechno plusové body pro rozhodování. V takovém prostředí se líp pracuje. Ještě důležitější navíc je, že klub o mě projevil skutečně velký zájem. Slovácko má před sebou po návratu do ligy trošku složitější pozici v tom, že je potřeba nejprve zvládnout první ročník. Zároveň se pokusíme nastavit cestu, jak dál, aby Slovácko dlouhodobě nebylo klubem bojujícím o záchranu, ale mělo v lize stabilní pozici.
V čem se vaše dvě funkce liší?
Myslím, že to je jako šampon a kondicioner - dva v jednom. Nedá se to oddělit. Coby sportovní ředitel a šéftrenér mám za úkol nastavit sportovní parametry v celém klubu, nejen komunikovat s A-týmem a juniorkou, ale i s mládežnickými mužstvy. Aby výchova měla nějaký cíl. Jsou to skutečně spojené nádoby. Když teď zanedbáte nějakou generaci v žácích, poznáte to za čtyři roky v dorostu a za další dva roky nebudete mít kým doplnit áčko. A ve Slovácku vždycky měla mládež svou kvalitu.
Předpokládám, že neplánujete na úvod nějaké zásadní kroky, ale spíš hodně poznávat, jak vše funguje.
Přesně tak, nechci si hrát na něco, co nejsem. V klubu jsou zkušení lidé, kteří odvádí svou práci. Já jim nechci říkat, že dělají něco špatně. Spíš jim chci rozšířit obzor, abychom společně zkusili odkrýt rezervy a posunout klub ještě dál. Můžu jim nabídnout své zkušenosti, jak co funguje v zahraničí. V podobné pozici jsem už navíc pracoval coby šéf sportovního centra v Českých Budějovicích.
S trenérem ligového týmu Josefem Mazurou jste už spolupracoval v Brně. Jak na to vzpomínáte?
Známe se od té doby velice dobře. Poté, co od týmu odešel Jirka Kotrba, jsem byl u týmu rok a půl coby Pepův asistent. Od začátku tam byla naše spolupráce velmi dobrá, dostával jsem velký prostor pro práci. O fotbale jsme hodně komunikovali, bavili jsme se o všem. Myslím, že Pepa je hodně otevřený trenér, který se hodně zajímá o nové věci. O podobě tréninku a skladbě týmu má jako každý trenér samozřejmě své představy, ale nebrání se komunikaci.
Při zápasech zůstanete na tribuně, nebo budete mít i funkci jakéhosi asistenta přímo na lavičce?
Vůbec ne. Představenstvo Slovácka před týdnem jasně potvrdilo realizační tým na další období. V mém příchodu bych proto nehledal jakoukoliv změnu. Trenérské kompetence zůstávají stejné, jen já přicházím na neobsazený post sportovního ředitele a přebírám sportovní kompetence od klubového ředitele Vládi Krejčího, který má na starosti celý klub. Na lavičce tak vlastně ani nemám co dělat, protože nebudu zapojený do tréninkového procesu. Na to ani nepadla řeč.
Nebude vám trénování chybět?
V debatách s vedením klubu jsem říkal, že necítím v dlouhodobém měřítku svou perspektivu na pozici sportovního ředitele. Zatím v tom nevidím celoživotní náplň, ale jestli tady určitou dobu, několik let, budu, tak mi to nemůže uškodit. Pořád budu v prostředí profesionálního fotbalu, o hráčích budu mít možná ještě větší přehled a možná uvidím víc zápasů než jako trenér konkrétního mužstva. S trenéry všech kategorií povedu dialog o tréninkovém procesu i o vedení zápasu. A uslyším i zpětnou vazbu, takže se můžu i hodně naučit.
Ve funkci budete nováčkem. Kdo určí, jaké budou zimní hráčské změny v ligovém týmu?
Možná žijeme v bublině, že Ferguson si v Manchesteru řekne, že za konkrétního hráče utratí nějaký balík peněz, a udělá to. Ale myslím, že vždycky je důležitá komunikace v managementu. Tým lidí, jako je ředitel, generální sekretář, majitel, sportovní ředitel a trenér coby naše vrcholná složka. Ti všichni by měli komunikovat o tom, kdo přijde a odejde, kolik peněz se dá použít, co je nutné a jaké jsou možnosti. Nemůže jeden člověk z vlastního rozhodnutí přivést hráče. Při tom všem se navíc nesmí zapomínat na návaznost na klubovou akademii. V první řadě je potřeba dávat šanci vlastním hráčům, aby cítili, že na vrcholku jejich vývoje není juniorský B-tým, ale ligové áčko, kam mají reálnou šanci se dostat. Slovácká akademie už v minulosti ukázala jmény jako Kadlec, Kubáň, Kůdela nebo Střeštík, že tady vždy byla řada kvalitních hráčů.
Máte egyptskou zkušenost. Dovedete si představit, že by Slovácko získalo třeba exotickou zahraniční posilu?
Jsme ve fázi, kdy se bavíme, jestli a v jakém rozsahu v týmu proběhnou změny před zimní přípravou. Není to jednoduchý proces. Jednou rovinou je dlouhodobý vývoj a druhou pak zajištění účasti v první lize i pro další sezonu.
Ve slováckém regionu jste úplným nováčkem?
Žil jsem tři a půl roku v Brně, tím jsem nahlédl do Moravy, která se mi zalíbila. A Slovácko považuju za tu skutečně ryzí Moravu.
Je pro vaši jihočeskou rodinu i angažmá na druhém konci republiky výhodnější než Afrika?
Během egyptského působení jsem byl doma jen třikrát, zato z Brna jsem se domů podíval každý týden na zhruba den a půl. Teď to bude podobné. Syn navíc studuje Masarykovu univerzitu v Brně a jsem mu tak blíž než při nějakém trénování v Praze. Žena má svou práci, která ji baví. A zatím se necítíme být v takové pozici, že by ona nechtěla a ani nemusela pracovat a mohla chodit se mnou po fotbalových štacích.
Jak Soukup přiměl Mazuru koupit počítač
|
Před dvěma lety přivedli brněnský klub k pátému místu v lize. Josef Mazura jako hlavní kouč, Miroslav Soukup v pozici jeho asistenta. Teď se tento tandem znovu setkává ve Slovácku, role jsou však obrácené: Soukup coby sportovní manažer a šéftrenér klubu bude nadřízeným kouče Mazury.
