Co víc - blonďatý brankář tušil, že v rozhodující chvíli týmu nepomohl. Zápas v Severním Irsku (0:2) mu nevyšel.
Před prvním gólem vyběhl k hlavičkujícímu Evansovi, ale... „Bohužel to líznul tak šikovně, že to zapadlo přesně za mě.“
A druhá trefa? Tam už o jeho podílu nemohlo být sporu: „Můj gól. Takhle z přímáku to prostě dostat nemůžu. Nebylo to nijak blízko, ale Brunt mě nachytal.“
Sebereflexe nepřekvapila, Vaclík platí za rovného chlapa, který nehledá vytáčky a chybu si umí přiznat. A v kvalifikaci byl dlouho jednou z mála českých jistot.
Pamatujete na zápas v Norsku a půlhodinový výpadek, který trenér Jarolím nazval „katastrofou“? Tehdy Vaclík předvedl extratřídu. Nebýt toho, že chytil tři tutovky, dost možná už by Čechům v Severním Irsku o nic nešlo.
Roli nástupce reprezentačního rekordmana Petra Čecha, který loni uvolnil místo po dlouhých čtrnácti letech, zvládal. Góly, které v kvalifikaci dostával, nešly na jeho vrub a při lekci 0:3 v Německu zabránil ještě většímu výprasku.
Jenže v Belfastu zklamal v nejméně vhodnou chvíli. Když už tým skutečně nutně potřeboval zabrat, nevytáhl žádný zázračný zákrok. Místo toho přišel jeden ne zcela jistý a druhý špatně načasovaný.
„Standardka, míč na jeho stranu... Dobře kopnutá, ale i tak by si s tím brankář měl poradit,“ věděl trenér Jarolím.
Na obranu české jedničky: ani Čech, dnes už legenda, se v národním týmu chyb nevyvaroval. U gólmana bývají víc vidět a spoluhráči Vaclíkovi v pondělí rozhodně nepomohli, aby se na jeho zaváhání dalo rychle zapomenout.
Možná ale sám cítí, že by mu prospělo, kdyby začal chytat v náročnějším prostředí. Jeho Basilej švýcarskou ligu dlouhodobě válcuje. Těžkých zápasů, kdy by ho soupeři zasypali střelami, si mimo Ligy mistrů moc neužije.
A tak když se v létě ozvala Benfika Lisabon, změna ho lákala. Jenže kluby se nedohodly, a tak zůstal z trojice reprezentačních gólmanů jediným, který nepřestoupil. Pavlenka začal chytat bundesligu, Koubek se chystá do Francie. Zůstane v téhle konkurenci Vaclík jedničkou?
