Jeho pracovní program byl rozpočítán na minuty, hlavním obsahem bylo natáčení reklamního filmu pro Euro. "Nestihl jsem se ani setkat s Pepem Masopustem," postěžoval si. Masopustovi v roce 1963 předal před utkáním Poháru mistrů na Julisce bájný Zlatý míč pro nejlepšího hráče Evropy.
To bývaly časy, že... Kdo se stane podle vás hvězdou toho letošního Eura?
Může jich být hodně. Ale pro mě je tím nejlepším Zidane. To je v současnosti nejlepší hráč na světě, dosáhl už všeho, má to potvrzené a hotové. Za ním čekají i další - Figo, Beckham nebo Nedvěd - ale Zidane, ten je opravdu nejvýš.
A kdo vylétne nový?
Napíšu vám celý seznam kandidátů. Totti? Owen? Řada Nizozemců. Nebo někdo z mladých, jako je třeba náš Simao z Benfiky. Aby se vyšplhal nahoru, musí táhnout vítězné mužstvo.
Kdo jsou vaši favorité turnaje?
Francie, Nizozemsko a vy, Češi. To neříkám jen tady v Praze, jmenoval jsem vás i nedávno do televize v Paříži. Názory neměním (rázně mávne rukou).
Proč Češi?
Máte výborně a dlouho sehraný tým s evropskými osobnostmi - Poborským, Nedvědem a tím obrem z Dortmundu, jak se jenom jmenuje...
...Koller.
Ano, toho mám na mysli (úsměv).
Český tým připravil Portugalcům zklamání ve čtvrtfinále Eura 1996 v Anglii. Přesto mu přejete?
Poborského "klobouček" mě tehdy dokonce rozplakal, vážně. Ale fandit jsem vám proto nepřestal.
Nezapomněl jste ve výčtu kandidátů na medaile skromně na Portugalce? Nebo se nechcete stresovat přílišným očekáváním před domácím publikem?
Ne, ne. Musíme ale nejprve uspět v nesmírně důležitém prvním zápase s Řeckem. Pak se nám otevře cesta dál a můžeme ohrozit i nejsilnější týmy.
Nejlepší generace portugalských fotbalistů, dvojnásobní mistři světa do dvaceti let, je na vrcholu sil a triumf doma, to by byla nádhera, že?
Máme výborné mužstvo. Vpředu ho diriguje Figo s Ruíem Costou, vzadu Couto. A k nim trenér vhodně napojuje mladé chlapce, jako jsou Christian Ronaldo, Tiago nebo Simao.
Nebude nad šampionátem ležet stín korupční aféry, která nyní hýbe Portugalskem?
Ne. Lidé na ni zapomenou, až uvidí krásný fotbal.
Také v Česku i jinde provází fotbal podvody a finanční machinace. Dá se jim zabránit?
Ve fotbale je moc peněz a to mu někdy škodí. Je to především krásná hra a zábava pro lidi, teprve potom obchod a šoubyznys. Pomoci může jen to, že ho budou dělat a vést lidé, kteří ho mají rádi. Víc než peníze.
Mnohdy to tak vypadá a koučové to sami přiznávají: v důležitých zápasech se nehraje na krásu, ale na vítězství. Přitom vy jste účinkoval v jednom z nejbáječnějších fotbalových představení všech dob mezi Benfikou a Realem Madrid 5:3 v roce 1962. A to bylo finále Poháru mistrů!
Úžasné utkání... Ale já osobně stavím výš ještě jednu výhru nad Realem, 5:1 v roce 1961. To byl pro mě zápas snů. A nezapomínám ani na mistrovství světa v Anglii 1966. Čtyřmi góly jsem otočil nepříznivý stav proti nepříjemným Korejcům. A předtím jsem ještě dal dva góly Brazilcům ve skupině.
Tenkrát jste se potkal na trávníku s Pelém. A jednou z vašich přezdívek byla „Evropský Pelé“. Líbila se vám?
Měl jsem jich plno, to je pravda. Francouzi mi říkali Perla Mozambiku. Angličani zase Černý panter, ta mi vadila, protože tak se jmenovala jedna americká sekta.A Evropský Pelé? Vždyť Pelému mohli v Jižní Americe klidně říkat Brazilský Eusébio. (úsměv)
Poslední světový šampionát 2002 v Asii ukázal dosud nejviditelněji obrovskou únavu hráčů z předních světových klubů po náročné sezoně. Může to nastat i v Portugalsku?
Nemyslím si to, i když minule to odnesla právě Francie. Turnaj se hraje v Evropě, bude snazší adaptace. I v anglické nebo španělské lize se dokážou hráči připravit.
Vážně najdou síly na další zápasy, když jich mají v nohou za rok už přes sedmdesát - v lize, v evropských pohárech - a stále v nejvyšším tempu?
Ten vysoký počet si vynucují velké peníze, co se točí ve fotbale. Ale jsou to stoprocentní profesionálové, musejí to dokázat. Rozhýbou-li nohy, nemusí to už třeba brát hlava, otupělá permanentním vypětím... Není rozdíl mezi klubem a reprezentací. Aspoň já jsem tak nikdy neuvažoval, bojoval jsem pokaždé naplno. Ale v národním dresu jsem cítil ještě přece jen větší odpovědnost.
Zvyšující se nároky řada sportovců zkouší podpořit dopingem. A FIFA se nepřipojila ke kodexu Světové antidopingové agentury WADA. Vypadá to, jako by nad ním zavírala oči.
Já s dopingem nesouhlasím. Kdo dopuje, ten fotbal hrát neumí. A obráceně. Kdo fotbal umí, doping nepotřebuje. Ví, že by mohl být přistižen a veřejně pranýřován. To platí pro všechna odvětví - tenis, basketbal i další.
Dopingovou aférou si prošel i vámi ceněný portugalský hráč Fernando Couto...
Když se rozpoutala v Itálii kampaň, Del Piero a další hráči z Juventusu ho podezřívali, že něco bere. Ale testy ukázaly, že to nebyla pravda.
Ale vždyť byl nějakou dobu mimo hru...
Ne na dlouho. Když se případ vyšetřoval, byl očištěn. Teď máme v Portugalsku jiný případ. Reprezentant Ruí Jorge ze Sportingu byl přistižen s nedovolenou látkou v těle. Ale lék s ní mu podal lékař, který věděl, že je zakázaná. Trest by měl dostat on.
Jak to dopadlo?
Stále se to řeší.
S rozvojem kabelových televizí můžete sledovat fotbal na obrazovce pomalu čtyřiadvacet hodin denně. Nevezme mu to přitažlivost jako třeba tenisu, který se stal za několik let nudným sportem?
Fotbalu se to stát nemůže. Nikdy. Lidé se rodí a umírají, ale fotbal žije dál. Žádní chuligáni ani úplatky ho nezabijí. Půjde si dál, svou přímou cestou. (rázně gestikuluje)
Vaše srdce bylo vždy spjaté s Benfikou. Ale jistě držíte palce také Portu, které postoupilo do finále Ligy mistrů.
My jsme s Benfikou vyhráli dvakrát Pohár mistrů. Pak získal Sporting Pohár vítězů. Teď se ukazuje Porto. Na všechny portugalské úspěchy jsem hrdý.
Na vrchol dovedl Porto trenér Mourinho. Teď po něm touží Chelsea. Měl by už odejít, přišel jeho čas?
Má v Portu smlouvu ještě na rok. Po Lize mistrů by se měl dohodnout s prezidentem klubu na řešení přínosném pro obě strany. Mourinho má před sebou velkou budoucnost. Přitom začínal v Portu jako tlumočník, pak byl pozorovatelem, až poté se chopil trénování. Skvěle čte hru, má pro ni cit a umí reagovat na její vývoj střídáním.
Porto přitom tvoří skoro „bezejmenní“ muži...
Pár bohatých klubů si může koupit hotové hvězdy, koho chtějí. Ostatní si je musí vychovat nebo poskládat z „bezejmenných“, vtisknout jim týmový řád a ducha. Takové kluby se nedají porovnávat. Platy tří hráčů Realu udělají celý rozpočet Porta. Ale na hřišti se rozdíly mohou smazat. Podívejte, Real letos nic nevyhraje. Potvrzuje to i Liga mistrů. Ve finále jsou „malí“ - Porto a Monako.
Když se potká elegantní a hvězdný Real Madrid s týmovou mašinou typu Porta, komu fandíte?
Já se dívám na fotbal, ten mám rád. Jsem mužem fotbalu. Hvězdy si může koupit kdekdo.
Eusébio da Silva Ferreira
■ jeden z nejlepších fotbalistů světa všech dob
■ symbol Eura 2004 v Portugalsku
■ narodil se 25. ledna 1942 v mosambickém Lourenco Marques
■ hrával za Benfiku Lisabon, na závěr kariéry působil čtyři roky v Kanadě a USA (například i v New York Cosmos)
■ úspěchy: držitel Zlatého míče 1965, bronz a nejlepší střelec MS v Anglii 1966, vítěz Poháru mistrů s Benfikou 1962, 2x získal Zlatou kopačku 1968 a 1973. V portugalské lize byl 10x mistrem a 7x nejlepším střelcem, 5x vyhrál pohár
■ soukromí: manželka Flora, dcery Clara a Sandra
■ žije v Lisabonu, pracuje pro Benfiku, reprezentaci a organizátory Eura
