"Jů, jasně, hraje Poborskej! Von zas dá někomu jesle, to bude žůžo," nadchne se dvanáctiletý syn.
Vzápětí to odkývá i ženská půlka rodiny. Donedávna obě koukaly na fotbal jen v televizi, jak válel český nároďák v Portugalsku, teď se na všechno podívají přímo na stadionu.
Možná to je příběh z říše pohádek. Ale třeba se stane. Obyčejná česká rodina, která nemá znenadání odpoledne co dělat, vyrazí na fotbal.
Teď už záleží na klubech, aby se z toho pro pár náhodných fotbalových nadšenců nestalo celoživotní trauma. Co by měly nabízet s cílem přilákat lidi a co skutečně poskytují?
Zaparkování auta
Nejsnazší způsob, jak dopravit rodinu ke stadionu, je pochopitelně autem. Nastává váš první problém: kde auto bezpečně a levně zaparkovat?
Žádné parkovací karty, které si můžete objednat, kluby neposkytují. Ke stadionu je tedy nejlepší přijet půldruhé hodiny před zápasem. Pokud nenajdete větší parkoviště, strčte auto do postranní uličky, kudy se nepovalí horda vandalů, kteří by vám ho zválcovali.
Kupování lístků
To bývá někdy očistec. Trpíte ve frontě jako děti z minulého režimu, když je rodiče poslali do fronty na lepší než kubánské pomeranče.
Co vás možná potěší, je cena lístků. Na ligových stadionech v průměru 70 korun, jen výjimečně překročí stovku. Když to srovnáte s návštěvou multikina, ušetříte minimálně polovinu peněz. Otázkou je, zda se vám i zábava nebude zdát poloviční.
Prostředí
Pokud se vám bude zdát mizerné, jste na omylu. Bývalo nesrovnatelně horší. Většina stadionů je buď nová nebo zcela přestavěná.
Že najdete špinavou sedačku? Nedávno tu nebyly žádné. Stáli byste dvě hodiny na nohou, které by vám ujížděly po drolícím se betonu. Navíc se rozhlédněte kolem a uvidíte 10 tisíc takových sedaček. Klub je musí čistit na každý zápas, což je pořádná fuška. Vaše shovívavost neuškodí.
Štvou vás sprostí fandové a vandalové, od nichž mohou děti něco pochytit? To je vážný problém. Přišel před dvaceti lety z Anglie, kde si s ním postupně poradili podle rčení na hrubý pytel hrubá záplata. Výtržníky natočí na video, usvědčí z násilností a zakážou jim vstup na stadion.
I u nás se na tom pracuje, ačkoliv takovou chuť, s jakou vyrazila na technopárty, na tuhle "zvěř" policie nemá. Pokud jde o bezpečnost, fotbal vás moc nenadchne. Na druhou stranu je přehnaný strach zbytečný. Bitkaři mají svá stálá místa, kam běžné diváky pořadatelé zpravidla nepustí.
Nepotřebujete tedy neprůstřelnou vestu nebo boxerské rukavice, jen vatu do uší.
Co se děje před zápasem
Řve muzika, vystupují mažoretky, představují se sponzoři. Kolorit na stadionech je rozmanitý. Kupte si program jako v divadle. Kluby je mají na solidní úrovni, takže vám poskytnou základní informace: soupisku hráčů i s čísly, představení soupeřů i ligovou tabulku.
S koupí programu zpravidla vstupujete i do soutěže. Losuje se vše, počínaje kartony piva až třeba po auto (to však výjimečně).
Protože se programy tisknou předem, nikde nenajdete sestavu mužstva pro utkání. Tu oznamují trenéři až dvě hodiny před výkopem a hlasatel ji pak dá všem na vědomí.
Vytáhněte z kapsy tužku a zaškrtávejte si v programu hráče, které hlásí. Pak se dopracujete k dokonalému přehledu. Může se stát, že fotbal ještě nezačne a děti už dorážejí: "Nás to nebaví."
Co dělat? Jste v pasti. Na stadionech neexistují dětské koutky jako v nákupních centrech. Aspoň zatím ne. Seběhněte s nimi k nějakému stánku, kupte jim tričko či jiný suvenýr, kterých na fotbale objevíte dost.
Když přijde hlad
V ničem nespoléhejte na poločasovou přestávku. Provázejí ji fronty. Všichni se najednou cpou ke schodům z tribuny, chtějí na záchod, pak si koupit něco k jídlu. Raději tato zařízení navštivte v jiný čas.
Představa, že k fotbalu patří orosené plzeňské a do křupava opečená klobása, je pouze poloviční. Pivo na stadion nesmí, zákonem je zakázáno. Leda že by bylo nižší než sedmiapůlstupňové. Líp na tom jsou i hutníci, kteří si mohou odběhnout od pece loknout "osmičky"...
Na druhou stranu to neznamená, že pivo na stadionu prostě neobjevíte. Česká vynalézavost je bez hranic. Doporučení: chcete-li se v klidu a pořádně s rodinou najíst, tak nejlépe až po zápase mimo stadion.
Fotbal jako hra
Ten hlavní zážitek by vám měl přinést fotbal jako hra. Devadesátiminutová podívaná plná gólů, technických parád, bleskových akcí. Dámy, které viděly hokej, jsou často zklamány.
Na ledě se jezdí rychleji, šance během pár vteřin vidíte před oběma brankami, chlapi jak hora se občas pobijí. Ve fotbale se jezdí jen po zmoklé trávě, góly padnou dva až tři, a když jeden hráč šťouchne schválně do druhého, je vyloučen.
Navzdory všem lapáliím si okamžik dne z fotbalu většinou odnesete. Zkuste to. Záleží na hráčích i klubech, jestli to bude dojem příjemný.
P. S. - U všeho výše uvedeného výjimky potvrzují pravidlo.
