Stalo se 7. července proti kyperskému Arisu Limassol (2:1). V lize je 360 minut neprůstřelný a pomalu míří za rekordem Petra Čecha.
Jak zní recept na stále čisté konto?
Ten nemá nikdo. Potřebujete mančaft. A pak taky kus štěstí. Aby střela, co nemůžete chytit, šla vedle.
Vaše defenziva pracuje perfektně. Jenže vy každý zápas, i teď v Olomouci, předvedete výjimečný zákrok!
Musím se držet v koncentraci, to sebere hodně sil. Mnohem lehčí je chytat, když to na vás pořád lítá.
Vaše bilance také posiluje sebevědomí. Na hřišti budíte respekt.
Věřím si já stejně jako celé mužstvo. Vím, že když gól dostanu, kluci vpředu ho jsou schopni zase dát.
Teď ve středu v Moskvě by vám přesně tahle situace – a výsledek 1:1 – stačila k postupu do Ligy mistrů.
Napětí stoupá. Přijet s výsledkem 0:0 z prvního zápasu není špatná pozice. Také oni se nebudou chtít pouštět do nějaké harakiri hry. Je v našich silách dát gól. Podařilo se nám to zatím v každém zápase.
Kromě toho prvního se Spartakem... Navíc vás tam čeká umělá tráva.
V pondělí trénujeme v Praze na Vyšehradě, tam má být přesně stejný druh. Pro brankáře znamená jediné: míče po zemi lítají strašně rychle.
Bude to váš životní zápas?
Určitě. Ve druhém předkole Ligy mistrů jsem už chytal za Žilinu proti Basileji, a ta nás smetla. Byla výborná, ten rok vyřadila i Liverpool.
Vaše cena by pak jistě opět stoupla. Zatím vás jmenovali necestujícím náhradníkem. Ale co byste řekl reprezentační dvojici Čech–Čech?
Krásná představa. Ale myslím, že situace je daná. Trenéři mají ozkoušené tři brankáře a nechtějí do toho zasahovat. Co k tomu říkat? Budu chytat pořád co nejlíp.
