Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Čech: Každý těžký krok mě žene vpřed

1 2003
Praha - Plzeňský brankář Petr Čech kráčí ve stopách předních evropských gólmanů, Španěla Casillase a Itala Buffona. Možná je předbíhá. Na evropskou scénu se dere o pár měsíců mladší než oni. Když mluvil na tiskové konferenci, jeho spoluhráči z reprezentace jen přikyvovali. „On už to všechno řekl,“ krčili bezradně rameny ve chvíli, kdy na ně přišla řada. Výkony i vystupováním získává Petr Čech už ve dvaceti pomalu pozici lídra týmu. Souhrn všech článků k sobotní kvalifikaci

Byl to v Nizozemsku při remíze 1:1 v evropské kvalifikaci váš dosud nejlepší zápas v národním týmu?
Patřil k nejlepším. Ale tím, že byl nejdůležitější a odehrával se ve skvělé atmosféře, asi nejlepší byl.

A z pohledu vašeho výkonu?
Jsem docela spokojený, snad se mi povedl. Obdržený gól mrzí, ale přivezli jsme bod, pro který jsme jeli.

Stavíte duel ještě i nad nedávnou výhru ve Francii nad evropskými šampiony, bývalými mistry světa a navíc v zemi, kde nyní působíte?
To bylo něco jiného. Vynikající výsledek a ohlasy z přátelského zápasu nám body nepřinesou. Ale dokázali jsme si tam, že se můžeme postavit špičkovým týmům a překonat je. Porazit Francii má obrovskou váhu, ale Nizozemsko dávám výš.

I než titul mistra Evropy do 21 let?
To asi ne. Jeden zápas, i mezi dospělými, není víc než celý turnaj.

Psychologie? Za jedna
Je vám teprve dvacet a odborníci vás označují za vyzrálého brankáře. Přitom gólmani dorůstají často až kolem třicítky. Co ve vás je?
Zvenku se nevidím. Ale ligu jsem začal v sedmnácti a mohl si postupně zvykat výš a výš. A měl jsem dobré trenéry.

Působíte velice vyspěle a rozumně i psychicky. Opravdu jste „vypěnil“ jen jednou, v lize na Bohemians, kde jste dostal červenou kartu?
Někteří brankáři, třeba Kahn, dávají emocím průchod i na hřišti, ventilují se tak. Já to považuji za zbytečné. I radost si šetřím nakonec. Jen loni v semifinále mistrovství Evropy jedenadvacítek s Itálií jsem vylítl po našem druhém gólu a za dvě minuty Italové vyrovnali.

Zdá se, že ani moc nenadáváte chybujícím spoluhráčům?
K upozornění na jednu chybu nepotřebuji třicet sprostých slov.

Raději vychytáte zápas, nebo nesáhnete na balon a vyhrajete?
Nejdůležitější jsou tři body.

Ve dvaceti toho máte za sebou hodně. Dá se říct, že fotbalovou maturitu jste složil úspěšně?
Teprve až postoupíme na mistrovství Evropy, složí ji celý tým.

Na sportovním gymnáziu v Plzni před vámi stojí ještě i ta školní...
Před zápasem v Nizozemsku jsem složil zkoušku z psychologie a základů společenských věd. Jedničkou jsem uzavřel polovinu posledního ročníku. Zkusím ho dorazit v létě.

Bál jste se víc učitelů, nebo Kluiverta s van Niestelrooijem?
Víc nervózní jsem byl ve škole...

Všechno vám vychází. Jako byste potíže překonal už ve třinácti. Tehdy jste rychle vyrostl o 18 centimetrů a rukama marně máchal po balonu...
Předtím jsem měl zlomenou nohu. Po návratu na hřiště jsem najednou vyrostl a nemohl trefit žádný míč. Oči a smysly si musely zvykat.

Po atletovi touží Arsenal
Pomohla vám sportovní všestrannost? Otec Václav býval desetibojařem, sestry, starší Markéta i dvojče Šárka, hrály házenou...
Tátovi můžete hodit jakýkoliv balon a bude s ním umět. Od dětství s námi dělal všechny sporty a nás to moc bavilo. Ve čtrnácti jsem skočil 187 centimetrů do výšky. Ale na mistrovství republiky jsem kvůli fotbalu neodjel. Bral bych býval zlato...

10 nej... Petra Čecha

1.

Nejlepší zápas: Loňské finále ME 21 v Basileji s penaltovým rozstřelem proti Francii.

2.

Největší úspěch: Titul mistra Evropy do 21 let.

3.

Nejhorší chyba: Vyrovnávací gól Panathinaikosu v Lize mistrů na 1:1 loni na jaře. Kdybychom vyhráli, postoupili jsme se Spartou do čtvrtfinále.

4.

Nejhloupější gól: Nedávno v Monaku s Rennes - míč se od tyče odrazil do mě a pak do branky. Doma v lize asi s Bohemians - střela Meleckého z dálky mi prošla mezi rukama i nohama.

5.

Nejobávanější útočník: Henry a Van Niestelrooij, u nás to býval Lokvenc a po něm Štajner.

6.

Nejlepší kamarád: Bydlívám s Tomášem Hübschmanem, s nímž jsme spolu byli ve Spartě i v jedenadvacítce.

7.

Nejcennější vlastnost: Dokázal jsem se trefit do nejdůležitějších rozhodnutí.

8.

Nejcitelnější slabina: Pořád je co zlepšovat, učit se budu do konce života. Zkušenosti snad přijdou.

9.

Nejdůležitější cíl: Máme to výborně našlápnuté. Chci uspět na mistrovství Evropy a hned potom i na mistrovství světa, to se naší reprezentaci v posledních letech nepovedlo.

10.

Nejzajímavější touha: Jednou bych si rád skočil s padákem. Ale až budu mít už vykopány nějaké úspěchy, kdyby se mi náhodou nerozevřel...

Vychovala si vás Plzeň. Ale za směšných 350 000 Kč vás získal trenér Říčka pro Blšany. Jak to je možné?
Chytali jsme s Martinem Ticháčkem, dnešní plzeňskou dvojkou.
Byl starší a zvali ho do reprezentací. Měl přednost a já to věděl. Po Evropě šestnáctiletých jsem dostal nabídku, a tak jsem klidně šel.

V Blšanech jste začal jako trojka za Chvalovským a Obermajerem, což ale nebyli renomovaní gólmani.
Vyučil jste se tedy u trenéra Sedláčka, bývalého gólmana?
Přechod z dorostu do mužů bývá složitý, plno hráčů ho nezvládne.
Tři měsíce jsem si zvykal na dospělé rány i myšlení, rychlost a tvrdost.
Ale měl jsem už základy od pana Čalouna z Plzně, od deseti jsem k němu chodil na speciální tréninky. Pak se mi tam věnoval i pan Krbeček, oba bývalí ligoví brankáři.

Sparta za vás v osmnácti vysázela už neuvěřitelných 21 milionů korun. Prosadil jste se hned i tady.
Plno lidí říkalo, že na to nemám a proč mě kupovali. To byla obrovská motivace. Přijel jsem uprostřed letní přípravy z mistrovství světa dvacítek v Argentině a makal víc než na sto procent...

... jenže chytat začal stejně Blažek.
Dvakrát se prohrálo a já šel do brány. Říká se tomu být ve správný čas na správném místě. Já k tomu dodávám: Připravený.

Hned po roce vás Sparta zhodnotila téměř osmkrát. Ale francouzský Rennes, ač jeho majitel Pinault patří mezi čtyři nejbohatší muže v zemi, nemá evropský věhlas. Nebyl jste pro tentokrát příliš skromný?
S manažerem Zíkou jsme chtěli, abych sbíral zkušenosti tak, že budu chytat. Tady mě kupovali jako jedničku. Nechtěl jsem dopadnout jako Bari (Baroš - pozn. red.) v Liverpoolu, kde se půl roku nedostal na hřiště. A do Anglie bych stejně nezískal pracovní povolení, protože jsem neměl dostatek mezistátních zápasů.

Takže v Rennes, které bojuje o sestup, si aspoň pořádně zachytáte, že?
Hrajeme stále existenční zápasy. Naučit se vyrovnávat se stresy a tlaky kolem, to mi hodně pomáhá. I pro reprezentaci. Taky nesmím zaváhat, spoléhá se na mě.

Býváte pravidelně vyhlašován nejlepším gólmanem francouzské ligy. Jaké s vámi mají úmysly - váží si vás víc, nebo touží výhodně prodat?
Těžko říct. Každopádně mě těší chvála, že si mě za velké peníze nekoupili jen na ozdobu do vitríny.

Chtěl vás i portugalský Sporting a německé Brémy. Anglický Arsenal, zdá se, stále nezapomněl. Váš věhlas roste, co bude dál?
Já chci dokončit pořádně svoji práci. V Rennes i v reprezentaci. Bavit se o tom budu, až skončí jaro. Manažerovi jsem řekl, ať zkouší a jedná, ale oznamuje mi jenom vážné věci. Ostatním se nechci zatěžovat.


Petr Čech zázračně vytáhl hlavičku Franka de Boera, útočník Ruud van Nistelrooij jen přihlíží.

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze