Čeští fotbalisté ve svém druhém vystoupení na mistrovství světa podlehli Ghaně 0:2 "Nebýt Čecha, tak to bylo pět," prohodil jeden z ghanských reprezentantů, když míjel české novináře.
Musí to být pro vás hořké, když se tady radují, zároveň vás obdivují, ale vy jste prohrál?
Co se dá dělat. Oni jsou rádi, že můžou hrát na mistrovství světa. Užívají si to tady. Jsou to přátelští lidé, na tom není nic špatného.
Co jste si povídal s Essienem?
Popřál jsem mu hodně štěstí. Je to normální skromný kluk. Je rád, že nás porazili. A taky potvrdili, že jsou z Afriky nejlepší.
V zápase jste byl nejlepším hráčem vy, ale těšit vás to nemůže.
Vím, že jsem to odchytal dobře, že jsem odevzdal maximum, že jsem víc udělat nemohl, ale je to na nic. Člověk by si řekl, že když chytne pět šancí a soupeř navíc nedá penaltu, tak by měl mít aspoň bod. Ale bohužel.
Kdy jste si naposled takhle zachytal?
Musel bych pátrat v paměti, ale vím jistě, že za poslední rok se mi to nestalo.
Jaké to bylo z branky sledovat, když spoluhráči nestíhali?
Myslím si, že se obráncům nedá nic vytknout. Jezdili po zadku, ale v poslední dvaceti minutách na naše tři obránce chodilo pět hráčů. Ještě toho hodně zachránili, zblokovali spoustu střel.
Jak se cítíte?
Jsem zklamaný, že jsme to nezvládli. Přitom jsme do zápasu šli s výhodou, měli jsme tři body a Ghana žádný. Ale po sedmdesáti vteřinách jsme se té výhody zbavili a přesunuli ji na stranu soupeře. To rozhodlo celý zápas.
Ale vždyť vám po jejich prvním gólu zbývalo ještě osmaosmdesát minut.
Snažili jsme se hrát, dali jsme do toho všechno, ale oni měli šance z brejků. Když pak zahazovali jednu šanci za druhou, tak jsem doufal, že kolem té osmdesáté minuty vyrovnáme. Ale nestalo se.
Porážka se nečekala. Co se s mužstvem stalo?
Nic, byli jsme připravení dobře, odhodlaní, ale jak jsem říkal, rozhodl první gól. Obrátil zápas na ruby.
Když jste přestal věřit?
Když jsme osm minut před koncem dostali druhý gól, tak bylo jasné, že je hotovo. Pak jsem se bál, abychom nedostali ještě třetí.
Pravda, pořád se to na vás valilo.
Snažili jsme se za každou cenu dát aspoň jeden gól, zkorigovat to.
Musel jste na spoluhráče hodně křičet?
Snažím se je dirigovat, ale všechno se rozbouralo prvním gólem. To bylo přesně to, co jsme nechtěli.
A teď jste ve vážné situaci. Ztratili jste body, máte zraněné útočníky Baroše s Kollerem a ještě jste kvůli vyloučení přišli o Ujfalušiho a proti Itálii nemůže hrát ani Lokvenc, který dostal druhou žlutou kartu.
Byl to černý den od začátku do konce. Musíme bojovat dál, k postupu nám může stačit i bod. Ale my půjdeme za vítězstvím, uděláme maximum.
Souboj s Ghanou vás stál hodně sil.
Únava je enormní. Devadesát minut se běhalo nahoru dolů, navíc to výsledkově nedopadlo dobře, což zase působí na psychiku. Bude to sice složité, ale máme čtyři dny na to, abychom se na Itálii připravili, abychom se z toho dostali. Je dobře, že to máme ve vlastních rukách.
Nemyslíte, že zápas s Ghanou ukázal, že na postup nemáte?
To ne. Byl to jen jeden zápas, který se nám nepovedl. To padne na každého, bohužel dneska to padlo na nás.
V jaké jste tedy pozici?
Pořád ve stejné. Před Ghanou jsme potřebovali tři body a po ní je potřebujeme pořád. Pravda, naše cesta se trochu zaklikatila, ale na konci je světlo a k němu pořád můžeme dojít. Takže bych to viděl pozitivně.
Jak se dáte dohromady?
Jako vždycky. Dáme si dobrý trénink, odpočineme si a uvidíme, jak to dopadne.
Vypadá to, že jste nad věcí.
V kvalifikaci do Finska jsme také letěli s tím, že tam musíme vyhrát, i když samozřejmě Finsko se nedá srovnat s mistrovstvím světa. Ale tlak byl na nás taky, museli jsme to zvládnout. A zrovna tak v baráži. Je to další zápas o život a já věřím, že to zvládneme.
Zápas o život?
Bude i pro Italy. Může se stát cokoli, pro ně to taky bude těžké, i když jim stačí bod.
Nebylo po vítězství nad Spojenými státy příliš euforie?
Všichni o nás psali pozitivně, všichni nás viděli jako favorita na vítězství. Ale co jsem viděl já, tak jsme měli nohy na zemi.
