Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pro Spartu bych jednou pracoval rád, přemítá o své budoucnosti Sionko

Nedávný sparťanský fotbalista Libor Sionko | foto:  Michal Šula, MAFRA

5 2013
Fotbal si naposled zahrál v silvestrovském derby Sparta - Slavia, o to víc si však užívá rodiny. "Letošní zimu jsme byli s manželkou a dětmi čtyřikrát na horách, což bylo ještě před rokem nemožné," rozzáří se oči sparťanovi Liboru Sionkovi, který loni v létě s fotbalem skončil.

Sionkův konec profesionální kariéry přišel poté, co mu letenský klub neprodloužil smlouvu. Ta platila do 30. června 2012.

"Co bych to nepřiznal, tenhle konec mě mrzí a bolí dodnes. Myslel jsem si, že bych Spartě ještě užitečný být mohl. Jenže klub se rozhodl jít cestou mladých a já byl mezi těmi, se kterými se už nepočítalo," říká Sionko, který první únorový den oslavil šestatřicáté narozeniny.

Kdy jste začal tušit, že se blíží váš sparťanský konec?
Během loňského jara jsem sice šestkrát nastoupil v základní sestavě, ale komunikace mezi mnou a klubovým vedením nebyla taková, abych z toho měl pocit, že mě Sparta dál chce. Ale asi dva měsíce před koncem smlouvy jsem měl schůzku s personálním ředitelem Otavou a z tohohle jednání jsem nabyl dojem, že klub o mě zájem přece jen má.

Ale nakonec to dopadlo jinak. Proč vlastně?
Rozhodlo o tom víc okolností. Jednak se nepovedlo získat titul a pak tady taky byla ta hektika kolem pana Hřebíka. No a jak jsem už říkal, Sparta se rozhodla jít cestou mladých.

Kdo vám tedy oznámil, že ve Spartě končíte?
Pozval si mě na další schůzku pan Otava. Než jsem k němu šel, potkal jsem se s trenérem Lavičkou, který v té době do Sparty zrovna nastupoval. A ten se mě ptal, co bych říkal tomu, kdybych na Letné zůstal pracovat dál. Tak to už mi svitlo, co asi mi chce Otava oznámit. Znovu musím říct, že mně to bylo líto. kdybych ve Spartě zůstal jako hráč, klidně bych bral odehrát třeba jen třicet procent zápasů. Ale o to víc bych mohl pomoct v kabině. Navíc jsem věřil, že i na hřišti bych ještě něco dokázal. Ale, bohužel.

Libor Sionko

Narozen: 1. února 1977
Post: ofenzivní záložník, útočník
Ligová kariéra: Ostrava (1997/1999), Sparta (1999/podzim 2003), GAK Štýrský Hradec (jaro 2004), Austria Vídeň (2004/2006), Glasgow Rangers (2006/2007), FC Kodaň (2007/podzim 2009), Sparta (jaro 2010/2012)
Reprezentace: 41 startů, 8 gólů
Úspěchy: hrál na MS 2006 a na ME 2008, ligové tituly se Spartou (2000, 2001, 2003, 2010), s GAK Štýrský Hradec (2004), s Austrií Vídeň (2006) s FC Kodaň (2009 a 2010), vítěz národního poháru s GAK Štýrský Hradec (2004), s Austrií Vídeň (2005, 2006), vítěz národního Superpoháru s Austrií Vídeň (2004), se Spartou (2010), osmifinálová skupina Ligy mistrů se Spartou (2001/2002), čtvrtfinále Poháru UEFA s Austrií Vídeň (jaro 2005)

Od loňského léta jste si fotbal zahrál jen na Silvestra v Edenu?
Mám v nohách ještě jeden zápas. Na podzim jsem si nastoupil v Lovosicích jako host za populární partu Slavoj Houslice. Byla to charita pro jednoho kluka na vozíčku a povedlo se. Tak jsem byl rád, že jsem k tomu mohl přispět.

Jak vidíte svou budoucnost?
Rád bych se točil kolem fotbalu a samozřejmě, že nejradši ve Spartě. Vždyť jsem v ní prožil skoro osm let.

A co jako aktivní fotbalista? Téhle kariéře jste dal opravdu definitivně vale?
To teď nevím. Zatím je na prvním místě rodina, které si opravdu užívám. Hodně se věnuju sedmileté Kláře, která chodí do první třídy, i pětiletému Davidovi. Manželce Martině jsem koupil běžky a musím říct, že mě až překvapila, jak jí to na nich jde. Konečně se můžeme užívat všichni navzájem. Na podzim jsem taky dodělával nějaké věci na baráku, pak ty čtvery hory, takže o hraní jsem fakt neuvažoval.

Ale nějaké nabídky jste v zimní přestávce jistě dostal.
To ano. Například od Martina Frýdka, který trénuje druholigovou Vlašim, pak se taky ozvali z Berouna a z několika divizních klubů. Ale nevím. Zatím jsem odmítal, jisté je, že první, druhou ani třetí ligu hrát už nebudu, hlavně kvůli tomu, abych měl čas na rodinu. Možná tak nějakou nižší soutěž a taky doufám, že si zahraju za starou gardu Sparty. A to mnohem radši, než hrát třeba v divizi a níž o body.

Proč vás už soutěžní zápasy nelákají?
Za tří důvodů. Zaprvé nevím, jak by to u mě bylo s motivací, protože já vlastně v každém svém angažmá hrál o titul. Zadruhé bych nechtěl hrát v mužstvu, kde bych byl jediný zkušený fotbalista, který má něco za sebou, a spoléhalo by se jen na mě. Třeba bych vybojoval míč, založil útočnou akci a najednou bych to neměl komu dát. I proto mě láká ta stará garda, kde je to ťukes z nohy na nohu. A za třetí, po takovém hráči se často vozí fanoušci, ze dvou metrů s pivem v ruce mu nadávají, soupeři se mu také snaží dát co proto, takže často vlastně není o co stát. Přesto ale připouštím, že bych se na jaře někde objevit mohl.

Loni v létě jste se mimo jiné zmínil, že jste se dal na vaření. Jak jste v tomhle oboru daleko?
Když jsem byl profesionálním fotbalistou, vždycky jsem měl i ohledně jídla vzorný servis od manželky. Teď mám spoustu času, takže jí to chci oplatit. Tím spíš, že začala pracovat, a tak nechci, aby cestou ze zaměstnání musela na nákup a měla starosti s vařením. Polévky nedělám, ale moc rád připravuju těstoviny na nejrůznější způsoby. Neříkám, že každý den, ale občas u nás navařeno je. Jsem táta v domácnosti.

Zmínil jste, že manželka pracuje. Snad ne proto, abyste vyšli s rodinným rozpočtem?
Ale kdepak. Já hrál fotbal nejen proto, že mě bavil, ale proč to nepřiznat, samozřejmě i pro peníze. Chtěl jsem zabezpečit rodinu, to se mi povedlo a když na to přijde, pracovat už nikdy nemusím. Jenže manželka se prostě chtěla realizovat. Je inženýrkou ekonomie a vystudovala s červeným diplomem. A tak v jedné firmě pracuje jako manažerka.

Na které zahraniční angažmá vzpomínáte nejradši?
To se takhle říct nedá. Každé bylo hodně cennou zkušeností. I v časech, kdy se mi moc nevedlo.

Libor Sionko

Libor Sionko

Takže to rozdělme. Kde to bylo nejlepší po sportovní stránce a kde vás nejvíc okouzlilo prostředí?
Pokud jde o sportovní stránku, nemůžu si vynachválit angažmá v GAK Štýrský Hradec, Austrii Vídeň a v FC Kodaň. Ve všech těchto klubech jsem získal mistrovské tituly, v GAK i Rakouský pohár a s Austrií dokonce rakouský Superpohár. A za FC Kodaň si počítám tituly dva - ten v roce 2009 a pak i o rok později, kdy jsem na jaře titul vybojoval i se Spartou. Ale na podzim 2009 jsem přece nastupoval ještě za Kodaň, takže mi tenhle titul patří taky.

A kde se vám nejvíc líbilo jako rodině?
Když mám mluvit za sebe, tak nikdy nezapomenu na Štýrský Hradec. Měli jsme domek v podhůří Alp, saunu, bazén, obrovskou zimní zahradu. Prostě ten půlrok jsme si tenkrát připadali jak na milionářské dovolené. Žena by se asi přiklonila k domku na předměstí Kodaně. Kolem nádherná příroda se spoustou jezer, dělali jsme si fantastické pikniky, často jsme sedli na kola a nějaké jezero objeli. Nádhera, navíc právě v Kodani jsme poznali spoustu úžasných lidí, se kterými zůstaneme přáteli už napořád. Zkrátka, kdyby to šlo zopakovat, manželka by si jistě ráda zopakovala tu Kodaň, zatímco já bych se spíš vrátil do toho malebného koutu pod Alpy.

Proč jste tedy tu milionářskou dovolenou po půl roce ukončil?
GAK je přece jen provinční klub, kdežto Austria a Rapid Vídeň jsou v Rakousku něco jako u nás Sparta nebo Slavia. Takže v kariéře to byl krok výš. A to angažmá v Austrii jsem začal tím vítězstvím v Superpoháru. Se Štýrským Hradcem jsem pár týdnů předtím vyhrál ligu i pohár a před začátkem nového ročníku jsem za Austrii nastoupil v Superpoháru, který Austria hrála coby finalista domácího poháru právě proti GAK. Takhle se mi ty tři úspěchy v jednom roce nikdy nesešly.

Z jakých důvodů vám nevyšlo podle představ angažmá ve slavném skotském klubu Glasgow Rangers?
Nebyl jsem sám. V Rangers jsem byl od léta 2006 rok a zatímco na podzim se mi docela dařilo, na jaře už to bylo jen paběrkování. Přišlo to se zimní změnou trenéra. Kouč, který si mě v létě s dalšími asi devíti hráči do mužstva vybral, v zimě skončil a pod tím novým to prostě nešlo. Z těch deseti fotbalistů, které si přivedl předchozí kouč, jich na jaře skončilo vedle mě dalších sedm.

Kde jste měl nejvyšší plat?
Jednoznačně v Glasgowě. To byly fakt neskutečné peníze. Ale ani v Austrii to nebylo k zahození.

Můžete srovnat tehdejší výdělek ve Spartě a poté v Austrii?
I když se říká, že úrovní jde o srovnatelné soutěže, tak ty peníze se srovnat nedaly. Nevím, jak je to teď, ale i v Austrii jsem vydělal mnohem víc než na Letné. Nejlepší hráči si ročně přišli na milion eur.

Libor Sionko pózuje se sparťanským dresem

A byl mezi těmi nejlepšími i Libor Sionko?
No comment.

Loni v létě vám Sparta neprodloužila smlouvu. Jenže když vám ji chtěla prodloužit začátkem roku 2004, proti jste byl vy a odešel do Štýrského Hradce.
Tak tohle bych rád upřesnil. Původní smlouvu jsem měl do června 2003 a začátkem toho roku mě sparťanské vedení přemluvilo, abych o rok prodloužil, že se jim bude líp vyjednávat při mém přestupu a že mě ten rok určitě prodají. Jenže mě neprodali a po roce přišli se stejnou písničkou. Tak to už jsem se zasekl. Bylo mi hnedle sedmadvacet a cítil jsem, že mám nejvyšší čas odejít ven.

Chodí čeští fotbalisté do zahraničí splnit si různé sportovní cíle, nebo jim jde spíš o mnohem lepší výdělek?
Tohle spolu úzce souvisí, ale to neříkám nic nového. Fotbalový život je krátký a ať je to jak chce, zabezpečit rodinu se člověk prostě snaží.

Ale když někdo v současné době hraje třeba deset let za Spartu, jistě rodinu nejspíš zabezpečí taky.
Asi se se to připustit dá, ale je to jako v každém jiném zaměstnání. Když vám někde jinde nabídnou mnohem víc, tak není co řešit.

Ptát se vás jako velkého sparťana na to, kdo vyhraje ligu, je asi zbytečné, že?
Přesně tak. Doufám, že mi do toho nic nepřijde a o Velikonocích budu při zápase Sparty s Plzní sedět na Letné na tribuně. A klidně je možné, že tohle utkání uvidím i z jiné pozice. Nedávno jsem se totiž dohodl na spolupráci s Českou televizí.



Tabulka ligy

Známky

1,38

Uroš Radakovič

Olomouc

1,5

Šimon Falta

Olomouc

1,63

Jan Laštůvka

Slavia

Góly

3

David Lafata

Sparta

3

David Vaněček

Teplice

2

Ondřej Mihálik

Jablonec

Mužstvo Z V R P S B
1. FC Viktoria Plzeň 4 4 0 0 8:1 12
2. SK Sigma Olomouc 4 3 0 1 7:3 9
3. SK Slavia Praha 4 2 2 0 3:0 8
4. AC Sparta Praha 4 2 2 0 4:2 8
5. FC Slovan Liberec 4 2 1 1 6:3 7
6. Bohemians Praha 1905 4 1 3 0 3:2 6
7. Fastav Zlín 4 2 0 2 3:3 6
8. 1. FC Slovácko 4 1 2 1 6:4 5
9. FK Teplice 4 1 2 1 7:6 5
10. FC Baník Ostrava 4 1 2 1 8:9 5
11. MFK Karviná 4 1 1 2 4:4 4
12. Dukla Praha 4 1 1 2 4:9 4
13. FK Jablonec 4 0 3 1 4:5 3
14. FK Mladá Boleslav 4 0 1 3 2:7 1
15. FC Vysočina Jihlava 4 0 1 3 1:6 1
16. Zbrojovka Brno 4 0 1 3 2:8 1

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze